Elba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 549 bajtů ,  před 8 lety
male dopl.
m (r2.7.2) (Robot: Přidávám bar:Elba)
(male dopl.)
'''Elba''' je [[itálie|italský]] ostrov v [[Tyrhénské moře|Tyrhénském moři]] patřící k [[Toskánsko|Toskánsku]] ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města [[Piombino]]. Svojí rozlohou jde o největší ostrov [[Toskánské ostrovy|Toskánských ostrovů]] a po [[Sicílie|Sicílii]] a [[Sardinie|Sardinii]] třetí největší italský ostrov.
 
== Geografie ==
[[Ostrov]] je rozdělen do osmi administrativních částí: [[Portoferraio]], [[Campo nell'Elba]], [[Capoliveri]], [[Marciana]], [[Marciana Marina]], [[Porto Azzurro]], [[Rio Marina]] a [[Rio nell'Elba]].
 
[[Soubor:Napoleon-Elbe.jpg|thumb|left|Návrat [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] z Elby]]
 
Ostrov byl znám už nejstarším civilizacím díky svým nalezištím [[Železná ruda|železné rudy]]. První doly vznikly v době osídlení [[Etruskové|Etrusky]], další vybudovali po roce 480 př. n. l. staří Římané. Staří Řekové Elbu nazývali ''Aethalia'' (plamen) podle plamenů nad pecemi kde se vyrábělo [[železo]]. Pod nadvládou Říma se jí říkalo ''Ilva'', současný název pochází ze 6. století.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Panýrková | jméno = Iveta | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Třpytivý klenot v Toskánské souostroví| periodikum = Země světa| odkaz na periodikum =| rok = 2006| měsíc = 11| ročník = | číslo = 11/2006| strany = 56| url = | issn = 1213-8193}}</ref>
 
Po zániku [[Starověký Řím|Římské říše]] byla Elba pustošena nájezdy barbarů a Saracénů. Na počátku [[11. století]] se stal vlastnictvím [[Pisa|Pisy]]. Když Pisu roku [[1398]] koupil [[Milán|milánský]] rod Viscontů, Elba přešla do vlastnictví pánů z rodu [[Appiani]] z města Piombino, kde zůstala po dvě století. Roku [[1546]] získal část ostrova [[Cosimo I de Medici]]; ten opevnil přístav Portoferraio a přejmenoval jej na „Cosmopoli“. Zbývající část Elby se stala roku [[1577]] opět vlastnictvím Appianiů. Roku [[1603]] se zmocnil přístavu Porto Azzurro [[Filip II. Španělský]] a vystavěl zde dvě pevnosti. V roce [[1802]] se stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský rozkvět.
 
Elba se [[3. květen|3. května]] [[1814]] stala prvním ostrovem na nějž se uchýlil do nuceného exilu [[Napoleon Bonaparte]] po vynucené abdikaci a podepsání [[Smlouva z Fontainebleau|Smlouvy z Fontainebleau]]. Byl jmenován císařem ostrova a měl k dispozici osobní gardu čítající 700 mužů. Vládcem ostrova však byl pouze formálně, neboť v okolních vodách hlídkovaly britské lodě. Během svého pobytu provedl Napoleon na ostrově řadu ekonomických a sociálních reforem které vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Navrhl také vlajku ostrova: bílou s červeným pruhem a třemi zlatými včelami. Napoleon pobýval na Elbě 9 měsíců a 21 dnů; [[26. únor]]a [[1815]] uprchl zpět do Francie (období [[Stodenní císařství|stodenního císařství]]). Po porážce v [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] byl internován podruhé, na odlehlém ostrově [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] v [[Atlantský oceán|Atlantickém oceánu]].
 
Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] připadla Elba [[Toskánské velkovévodství|Toskánskému velkovévodství]]. V roce [[1860]] se pak stala součástí sjednoceného [[Itálie|Italského království]].
V současnosti je Elba známa pěstováním [[Réva vinná|vinné révy]] a jako cíl turistů.
{{upravit bibliografii}}
 
== Reference ==
<references/>
 
== Externí odkazy ==

Navigační menu