Marie Zdeňka Baborová-Čiháková: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo
Řádek 12: Řádek 12:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
'''Literatura'''
[[Eva Uhrová:]] ''Ženy, které uměly myslet i bez manžela'', Krásná paní, Praha 2009, str. 77


{{NK ČR|jk01010507}}
{{NK ČR|jk01010507}}
{{Wikizdroje|Autor:Marie Zdeňka Baborová-Čiháková}}
{{Wikizdroje|Autor:Marie Zdeňka Baborová-Čiháková}}

=== Literatura ===
* [[Eva Uhrová:]] ''Ženy, které uměly myslet i bez manžela'', Krásná paní, Praha 2009, str. 77


{{DEFAULTSORT:Baborová-Čiháková, Marie Zdeňka}}
{{DEFAULTSORT:Baborová-Čiháková, Marie Zdeňka}}

Verze z 12. 8. 2012, 06:50

Zdeňka Baborová (1901)

PhDr. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková (17. ledna 1877, Praha29. září 1937, Čelákovice) byla česká botanička a zooložka, první žena v Rakousku-Uhersku, která získala titul doktora filosofie.

Životopis

Narodila se v rodině bubenečského řídícího učitele Josefa Babora. Do obecné i měšťanské školy chodila na Starém Městě u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku Minerva, založeného v Praze koncem 19. století Eliškou Krásnohorskou a středoškolská studia zakončila maturitní zkouškou 14. července 1896 na c. k. akademickém gymnasiu v Praze. Již předtím se v roce 1895 stala hospitantkou na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze, kde studovala u významných osobností, jakými byli prof. Vejdovský, Woldřich, Čelakovský, Frič, Palacký, Šafařík ad. Současně studovala některé teoretické obory na české fakultě lékařské v ústavu prof. dr. J. V. Rohona, dále zoologii a botaniku na filosofické fakultě německé university Pražské u prof. dr. B. Hatschka, dr. C. J. Coriho, dr. R. Wettsteina ryt. z Westersheimu a dr. V. Schiffnera.

Absolutoria dosáhla dne 30. července 1900 a dne 17. června 1901 byla jako první žena v Rakousku-Uhersku slavnostně promována v Praze na doktorku filosofie. Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada vrchního zemského soudu Alois Babor a mravní oporou její bratr Josef Babor, pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např. Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst, Rovinj, Záhřeb, Pešť, Vratislav, Berlín, Mnichov, Stuttgart, Strassburg, Curych, Basilej, Nancy a Paříž a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně.

Po promoci pracovala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Karlovy Univerzity. Společně se svým bratrem se podílela na Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší pod redakcí prof. J. Jandy a zpracovala také některá hesla pro Ottův slovník naučný.

V roce 1903 se provdala za Stanislava Čiháka, ředitele První diskontní společnosti v Praze a od roku 1910 spolumajitele továrny na zemědělské stroje v Čelákovicích - firma „Červinka a Čihák“. Měli spolu dvě dcery, z nichž mladší ve věku 14 let zemřela na následky španělské chřipky. Do konce svého života žili v domě čp. 319 v Palackého ulici v Čelákovicích a místo jejich posledního odpočinku je v rodišti manžela, v Jílovém u Prahy.

Odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Zdeňka Baborová-Čiháková CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.

Literatura

  • Eva Uhrová: Ženy, které uměly myslet i bez manžela, Krásná paní, Praha 2009, str. 77