Úřad: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Různé významy pojmu úřad == |
== Různé významy pojmu úřad == |
||
=== Funkční pojetí === |
=== Funkční pojetí === |
||
Dle prvního, tzv. ''funkčního pojetí'' se jím rozumí okruh záležitostí přiřazených nějaké organizační jednotce nebo orgánu jako jejich působnost. Tuto působnost pak vykonávají vždy fyzické osoby jako [[monokratický orgán|monokratické orgány]] nebo [[kolegiální orgán]]y. |
Dle prvního, tzv. ''funkčního pojetí'' se jím rozumí okruh záležitostí přiřazených nějaké organizační jednotce nebo orgánu jako jejich působnost. Tuto působnost pak vykonávají vždy fyzické osoby jako [[monokratický orgán|monokratické orgány]] (např. [[prezident republiky]]) nebo [[kolegiální orgán]]y (např. [[vláda]]). |
||
=== Institucionální pojetí === |
=== Institucionální pojetí === |
||
Verze z 31. 7. 2012, 09:56
Úřadem se v českém právu rozumí zpravidla správní úřad. V teorii však může být obsah tohoto pojmu širší a zahrnovat i další orgány veřejné moci, jako např. policii nebo i soudy.
Různé významy pojmu úřad
Funkční pojetí
Dle prvního, tzv. funkčního pojetí se jím rozumí okruh záležitostí přiřazených nějaké organizační jednotce nebo orgánu jako jejich působnost. Tuto působnost pak vykonávají vždy fyzické osoby jako monokratické orgány (např. prezident republiky) nebo kolegiální orgány (např. vláda).
Institucionální pojetí
Druhé, tzv. instituciální pojetí chápe pojmem úřad obecné označení organizační jednotky, které je přikázána jistá věcná a územní působnost.
Pojetí pomocného útvaru
Třetí pojetí tzv. pomocného útvaru odkazuje na soubor osob přidělených určitému orgánu na pomoc při výkonu jeho úřadu. Tento soubor osob tvoří organizační jednotku bez vrchnostenské pravomoci vydávat normativní nebo individuální právní akty (např. Kancelář prezidenta republiky).
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
