Bohuslav z Pardubic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Literatura: doplnění externího odkazu
→‎Literatura: doplnění literatury
Řádek 30: Řádek 30:
Bohuslav z Pardubic patři mezi nejvýznamnější probošty litoměřické kapituly. Zemřel [[9. prosinec|9. prosince]] [[1358]] v pověsti svatosti, nebo jak uvádějí kronikáři: ''"vysoké osobní dokonalosti"''.
Bohuslav z Pardubic patři mezi nejvýznamnější probošty litoměřické kapituly. Zemřel [[9. prosinec|9. prosince]] [[1358]] v pověsti svatosti, nebo jak uvádějí kronikáři: ''"vysoké osobní dokonalosti"''.


== Literatura ==
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057-1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. 39-40.
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057-1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. 39-40.
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26-29.
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26-29.

Verze z 29. 7. 2012, 17:10

Bohuslav z Pardubic, († 9. prosince 1358) byl 20. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1347-1358.

Rodové souvislosti

Jedná se o příslušníka rodu pánů z Pardubic, který lze dosledovat až od let 1266-1269, kdy zemský sudí Držislav z Hostyně v letech 1327-1341 držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad Výzmburk u Pardubic.

Arnošt z Hostyně byl i určitý čas královským purkrabím v Kladsku a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval vedle uvedeného Arnošta i jeho bratr Jetřich (zemřel v roce 1341), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku 1360 vyšehradským proboštem. Arnošta z Hostyně povýšil král Jan Lucemburský do panského stavu, a tak se začal psát podle své tvrze „z Pardubic“.

Arnošt z Hostyně (zemřel kolem roku 1341) měl manželku Adličku, s níž měl čtyři syny. Nejstarší Arnošt z Pardubic, pozdější první pražský arcibiskup.

Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku 1343 jmenován v Praze kanovníkem, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku 1348 kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku 1356 byl jmenován kanovníkem v Olomouci.

Pardubice držel třetí syn Smil (1340-1357) a nejmladší Vilém měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech 1350-1390.

Funkce litoměřického probošta

Listina císaře Karla IV. z 25. listopadu 1347 potvrzuje Bohuslava z Pardubic proboštem litoměřickým. Nelze přehlédnou velkou přízeň, kterou poskytoval arcibiskup Arnošt z Pardubic litoměřickému proboštství po všech stránkách, duchovní, právní, ekonomické, včetně štědrosti při budování nového kapitulního chrámu. Nechal vybavit celý kapitulní areál a obklopit jej novými hradbami. Stav kapitulního chrámu sv. Štěpán v Litoměřicích byl velice špatný. Král Karel IV. vydal 1. července 1348 listinu, aby byl v Litoměřicích vybudován nový gotický kostel i proboštství a všechny objekty měly být obehnány hradbou. Uvedené stavby byly zřizovány sbírkami mezi věřícími doma i v zahraničí. Sbírky ze zahraniční byly z církevních provincií Salburg, Magdeburg a z polské církevní provincie v Hnězdně. Jak bratr probošta Arnošt z Pardubic, arcibiskup, tak i papež Klement VI. sami ke sbírkám pro stavby přispěli roku 1350 (za odpustky čtyřicet dnů v jednom roce po dobu deseti let a tytéž odpustky i arcibiskup Arnošt). Sbírky byly nezbytné, protože stavby zejména kostela a proboštství byly velice nákladné. O novém chrámu jsou zachovány podrobnější dokumenty, ale o novém proboštství se nezachovaly žádné. Stavba trvala téměř šest let.

Spor s městem Litoměřice

Při stavění zdí kolem uvedených objektů vznikly spory s městem, které dospěly až k soudnímu jednání. Císař Karel IV. vzal litoměřické proboštství v osobní ochranu, jak dosvědčují listiny z letech 1347-1355. Roku 1347 nařídil císař královským úředníkům, aby již dříve určené peněžní sbírky byly řádně zasílány. V projednání sporů byli zvláštním dekretem z 25. června 1348 jmenováni jako rozhodčí probošt Všech sv. v Praze, člen pražské městské rady Jakub Jechlinus. Měli vyslechnout obě sporné strany podle práva a zákonů bez ohledu na strany. Téhož roku 1348 vydal císař rozkaz, aby poddaní kapituly nebyli předvoláváni před soud v městě Litoměřicích. Jak vidno, byly to časy plné řady problémů – soudních sporů, finančních a jiných těžkostí, které postupně vznikly a muely být projednány, například spor o proboštskou krčmu. Již roku 1348 dal císař příkaz, že kapitulní poddaní v předměstích a Zásadě, Polabí a v obci Křešice nesmějí být poškozováni tím, že město využívalo pastviny zvané Blahodule, dále se nesmí těmto poddaným, ať jako kupujícím, či prodávajícím, bránit v návštěvě městských trhů. Poddaní nemohou být předvoláváni před městský soud ani se od nich nesmí vyžadovat městské poplatky.

Zřízení druhé kapitulní dignity

Pravomoc probošta Bohuslava z Pardubic byla podstatně posílena tím, že císař Karel IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic zřídil při litoměřické kolegiátní kapitule funkci druhé dignity kapitulního děkana v roce 1349. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do pražské metropolitní kapituly. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji. Při prvním zasedání kapituly po uvedených změnách se 3. října 1355 zúčastnili nejen všichni kapituláři, ale i sám císař Karel IV. i arcibiskup Arnošt z Pardubic. K finančnímu zlepšení věnoval Karel IV. litoměřické kapitule obec Sedliště (farnost Libáň), která měla odevzdávat ročně jako daň 10 kop grošů, a obec Píšťany (fara Libochovany), která měla odvádět 34 kop. Podle příkladu pražské dómské kapituly měli uvedení tři probošti – litoměřický, staroboleslavský a mělnický – stejná práva a povinnosti jako členové dómské kapituly. Museli však mít vlastního zvoleného zástupce, kterého hradili z daní obcí Křemenice na Boleslavsku a Vačice v Hradecku. Pročež probošt litoměřický místo z uvedených obcí dostával financí z obcí Zlatníky a Hodkovice nad Mohelkou. Současně bylo potvrzeno, že patronáty proboštství spojené s pražským kanovníkem zůstávají pro probošta litoměřického v platnosti. Pro proboštský kostel sv. Štěpána získal probošt Bohuslav cennou relikvii sv. Lukáše, jak uvádí darovací listina z roku 1355, potvrzená Karlem IV. Bohuslav z Pardubic založil a dal zřídit v katedrále sv. Víta obročí (beneficium) v chóru oltáře sv. Anny a sv. Hedviky s povinností, že jmenovaný oltářník bude odvádět klášteru klarisek na Starém Městě pražském 20 kop grošů. Bohuslav z Pardubic patři mezi nejvýznamnější probošty litoměřické kapituly. Zemřel 9. prosince 1358 v pověsti svatosti, nebo jak uvádějí kronikáři: "vysoké osobní dokonalosti".

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

20. probošt litoměřický
Předchůdce:
1347 - 1358
Bohuslav z Pardubic
Nástupce: