Rosnatka okrouhlolistá

Rosnatka okrouhlolistá
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď	rosnatkovité (Droseraceae)
Rod	rosnatka (Drosera)
Binomické jméno
Drosera rotundifolia L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je masožravá rostlina z rodu rosnatek rostoucí nejčastěji v rašeliništích, mokřadech a močálech. Patří k nejběžnějším druhům rosnatek – je rozšířená v celé severní Evropě, na Sibiři, v severní Americe, Japonsku a na Nové Guinei.

Popis

Přisedlé rostliny které měří v průměru obvykle 3 až 5 cm. Listy jsou pokryty načervenalými chlupy které vylučují lepkavý výměšek. Rostou v přízemní růžici z jejíhož středu vyrůstá neochlupený stonek nesoucí bílé až růžové pětičetné květy. Semena jsou podlouhlá, nahnědlá, o velikosti 1–1,5 mm.

V zimním období rosnatka okrouhlolistá vytváří tzv. hibernaculum – těsně sdružené listy blízko při zemi, což jí umožňuje přestát chladné počasí.

Rosnatka okrouhlolistá se vzácně kříží s rosnatkou anglickou (Drosera anglica Mert. et Koch) za vzniku křížence rosnatky obvejčité (Drosera x obovata Mert. et Koch).

Masožravost

Rosnatka okrouhlolistá se zbytky motýla

Rosnatka okrouhlolistá se živí hmyzem jejž přitahuje svou jasně červenou barvou a lepkavými kapkami obsahujícími sladkou látku, jež pokrývají listy. Masožravý způsob obživy rosnatka vyvinula v důsledku nedostatku živin v kyselých biotopech kde roste. K rozpuštění polapeného hmyzu přilepeného k výrůstkům na listech používá enzymy a z jeho těla tak získává dusičnany a jiné výživné látky.

Rozšíření

Mapa rozšíření (červeně - hojná; růžově = rozptýlená)

V severní Americe roste ve všech částech Kanady kromě kanadských prérií a tundry; vyskytuje se na jižní Aljašce, na severozápadním pobřeží Pacifického oceánu a podél Apalačského pohoří dále na jih až do států Georgia a Louisiana.

Roste ve velké části Evropy včetně Britských ostrovů, ve Francii, zemích Beneluxu, Německu, Dánsku, Švýcarsku, České republice, Polsku, Bělorusku, Pobaltí, Švédsku a Finsku, dále v severním Španělsku, Rumunsku, na Islandu a v jižních částech Norska a Grónska. Řídce se vyskytuje v Rakousku, Maďarsku a v některých dalších balkánských zemích.

V Asii roste na Sibiři a v Japonsku, v částech Turecka, v oblasti Kavkazu, poloostrovu Kamčatka, v Jižní Koreji a na Nové Guinei.

Rozšíření v ČR

Rosnatka okrouhlolistá se vyskytuje v rašeliništích. Například kolem rybníka Velké Dářko (několik kusů), v Radostínském rašeliništi na Šumavě, v Jeseníkách (např. u Velkého mechového jezírka), Orlických horách a v Krkonoších, ale také v oblastech trvale zamokřených, například na Třeboňsku, nebo v Polabí. Lokalitu spojenou těsně s veřejným koupalištěm poblíž Veselí nad Lužnicí je popsána na Darwiniana.cz. Věrohodně popisuje, že se rosnatka vyskytovala na písčitých zónách až k okraji vodní nádrže a říká, že … rekreanti měli své deky doslova na rosnatkách a kolem nich…, s tím že občasný sešlap rosnatce plně vyhovuje.

Použití

Rosnatka se používá k léčení. Vzácně se pěstuje ve sbírkách, zejména mezi milovníky masožravých rostlin.

Pěstování

Rosnatku je nejlépe pěstovat ve vlhkém až trvale mokrém, kyselém, lehkém humózním substrátu, chudém na živiny (směs rašeliny a písku). Můžeme použít jako podklad (pod rašelinu) i písek. Speciální trik – pěstujete-li rosnatku v rašeliníku, je třeba rašeliník s rosnatkou čas od času stlačovat, aby rašeliník rosnatku nepřerůstal, neutlačoval. Rosnatka nesnáší stín, pěstujeme ji na plném slunci.

K zálivce se doporučuje používat vodu mírně kyselou, chudou na živiny (dešťovou), nebo destilovanou vodu. Ze zoufalství můžeme použít vodu převařenou a okyselenou rašelinou (i když tak odstraníme chlor, pravděpodobně stejně bude přesto obsahovat vápník a množství živin).

Místo rosnatky okrouhlolisté se doporučuje proto pěstovat rosnatku kapskou.

Množení – listovými řízky, dělením trsů, nebo semeny.

Při pěstování trpí houbovými chorobami. Rostliny v rašeliništích a bažinkách na skalce mohou ohrozit bezobratlí (např. hmyz, plži).

Pěstování

Rosnatku je nejlépe pěstovat ve vlhkém až trvale mokrém, kyselém, lehkém humózním substrátu, chudém na živiny (směs rašeliny a písku). Můžeme použít jako podklad (pod rašelinu) i písek. Speciální trik – pěstujete-li rosnatku v rašeliníku, je třeba rašeliník s rosnatkou čas od času stlačovat, aby rašeliník rosnatku nepřerůstal, neutlačoval. Rosnatka nesnáší stín, pěstujeme ji na plném slunci.

K zálivce se doporučuje používat vodu mírně kyselou, chudou na živiny (dešťovou), nebo destilovanou vodu. Není-li jiná možnost, můžeme použít vodu převařenou a okyselenou rašelinou (i když tak odstraníme chlor, pravděpodobně stejně bude přesto obsahovat vápník a množství živin).

Místo rosnatky okrouhlolisté se doporučuje proto pěstovat rosnatku kapskou.

Galerie

• 
  Rosnatka okrouhlolistá obklopená mechem
• 
  Rosnatka okrouhlolistá
• 
  Rosnatka okrouhlolistá na tlející kládě (Oregon)
• 
  Detail listu
• 
  Rosnatka okrouhlolistá
• 
  Rosnatka okrouhlolistá na Rokytecké slati

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drosera rotundifolia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Květena ČR
• Botany.cz
• rostliny.přírodou.cz

Portály: Rostliny