Karel Řičář: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 45: Řádek 45:
| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref>
| datum přístupu = 2012-03-18}}</ref>


Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[1954]] byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.<ref>
Po [[únor 1948|únoru 1948]] se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku [[1954]] byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.<ref>{{Citace elektronické monografie
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
| titul = Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
| url = http://www.karlin.mff.cuni.cz/~holub/soubory/Rozsudek.pdf
⚫
</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce [[1968]] se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref> Soudně rehabilitován byl posmrtně až po pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] v roce [[1990]].<ref>Usnesení Rt 137/90 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.10.1990</ref>
| jazyk = česky
⚫
| datum přístupu = 2012-07-24}}</ref> Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce [[1960]] byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. V roce [[1968]] se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí [[Klub 231|K 231]]. V letech [[normalizace]] ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref> Soudně rehabilitován byl posmrtně až po pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] v roce [[1990]].<ref>Usnesení Rt 137/90 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.10.1990</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 24. 7. 2012, 11:13

Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.

Biografie

Byl chalupníkem ve Voděradech,[2] obhospodařoval 2,42 hektarů půdy.[3] Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí (v letech 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové). V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce. V květnu roku 1945 byl předsedou revolučního národního výboru, 31. května se členství v nově zvoleném MNV vzdal.[4][5] Během okupace uchránil řadu místních občanů před totálním nasazením do Německa.[6] Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[7]

V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde byl v letech 1931-1938 členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[8]

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[9] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[10] Soudně rehabilitován byl posmrtně až po pádu komunistického režimu v roce 1990.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
  2. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek
  4. ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2012-07-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek
  6. ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955 [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223
  11. ↑ Usnesení Rt 137/90 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.10.1990

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Řičář&oldid=8816273“