Antonín Strobach: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Reference: {{ÚČL}}
m typo, odkazy
Řádek 2: Řádek 2:
'''Antonín Strobach''' ([[3. červen|3. června]] [[1814]] [[Praha]] – [[22. listopad]]u [[1856]] [[Praha]]), uváděný i jako '''Štrobach''', byl český právník a politik, jeden z významných činitelů roku 1848.
'''Antonín Strobach''' ([[3. červen|3. června]] [[1814]] [[Praha]] – [[22. listopad]]u [[1856]] [[Praha]]), uváděný i jako '''Štrobach''', byl český právník a politik, jeden z významných činitelů roku 1848.


Narodil se v rodině mlynáře na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze. Navštěvoval farní školu u [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křižovníků]] a hlavní školu na [[Malá Strana|Malé Straně]]. V roce 1826 nastoupil na staroměstské gymnázium, kde jej [[Josef Jungmann]] vedl k vlastenectví. Byl vynikajícím studentem; brzy se naučil italsky, francouzsky a anglicky do té míry, že mohl v číst básně v originále. V roce 1834 byl přijat na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|práva]]. Studoval i staročeské právo a jeho názvosloví. Z té doby také pocházejí jeho první příspěvky do časopisů – literární práce do ''[[Květy (časopis)|Květů]]'' a ''Včely'', odborné právnické a národohospodářské články do ''Časopisu Českého muzea''. O prázdninách cestoval, a to hlavně pěšky. S minimálními náklady se mu podařilo poznat velkou část Čech, Moravy, ale i alpské země.<ref name=Svet1869>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Antonín Štrobach| periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1869 | měsíc = 8 | ročník = 3 | číslo = 34 | strany = 277 - 279 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8574898 | issn =}}</ref>
Narodil se v rodině mlynáře na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze. Navštěvoval farní školu u [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křižovníků]] a hlavní školu na [[Malá Strana|Malé Straně]]. V roce 1826 nastoupil na staroměstské gymnázium, kde jej [[Josef Jungmann]] vedl k vlastenectví. Byl vynikajícím studentem; brzy se naučil italsky, francouzsky a anglicky do té míry, že mohl číst básně v originále. V roce 1834 byl přijat na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|práva]]. Studoval i staročeské právo a jeho názvosloví. Z té doby také pocházejí jeho první příspěvky do časopisů – literární práce do ''[[Květy (časopis)|Květů]]'' a ''[[Česká včela|Včely]]'', odborné právnické a národohospodářské články do ''[[Časopis českého muzea|Časopisu Českého muzea]]''. O prázdninách cestoval, a to hlavně pěšky. S minimálními náklady se mu podařilo poznat velkou část Čech, Moravy, ale i alpské země.<ref name=Svet1869>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Antonín Štrobach| periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | rok = 1869 | měsíc = 8 | ročník = 3 | číslo = 34 | strany = 277–279 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8574898 | issn =}}</ref>


Po získání titulu [[JUDr.|doktora práv]] nastoupil k zemskému soudu v Praze. V této funkci byl široce uznávaný, a to ve vlasteneckých kruzích i mimo ně.<ref name=Svet1869 />
Po získání titulu [[JUDr.|doktora práv]] nastoupil k zemskému soudu v Praze. V této funkci byl široce uznávaný, a to ve vlasteneckých kruzích i mimo ně.<ref name=Svet1869 />


Roku 1848, během [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revoluce]], Strobacha zvolili 9. dubna pražským purkmistrem. Už 10. května se ale této funkce navzdory přesvědčování vzdal, protože nedokázal ovládnout lidové bouře spojené s násilným osvobozováním vězňů. Podílel se ale dál na činnosti Svatováclavského a Národního výboru. V červenci 1848 byl zvolen za Staré Město do říšského sněmu ve Vídni. Tento sbor jej zvolil předsedou, čímž nesmírně stoupla prestiž českých poslanců, které vedl. Když v říjnu propuklo vídeňské povstání a česká delegace se ocitla v ohrožení, vrátil se s dalšími do Prahy. Účastnil se pak i [[kroměříž]]ského sněmu až do rozpuštění 7. března 1849. Tím skončila jeho politická kariéra.<ref name=Svet1869 />
Roku 1848, během [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revoluce]], Strobacha zvolili 9. dubna pražským purkmistrem. Už 10. května se ale této funkce navzdory přesvědčování vzdal, protože nedokázal ovládnout lidové bouře spojené s násilným osvobozováním vězňů. Podílel se ale dál na činnosti [[Národní výbor (1848)|Svatováclavského a Národního výboru]]. V červenci 1848 byl zvolen za Staré Město do říšského sněmu ve Vídni. Tento sbor jej zvolil předsedou, čímž nesmírně stoupla prestiž českých poslanců, které vedl. Když v říjnu propuklo vídeňské povstání a česká delegace se ocitla v ohrožení, vrátil se s dalšími do Prahy. Účastnil se pak i [[Kroměřížský sněm|kroměřížského sněmu]] až do rozpuštění 7. března 1849. Tím skončila jeho politická kariéra.<ref name=Svet1869 />


V Praze se vrátil k soudcovskému povolání, a to jako rada apelačního, tedy vrchního zemského soudu. Roku 1853 byl ale s několika dalšími z této funkce sesazen kvůli neshodám s vídeňskou vládou ohledně nějakého rozsudku o urážce veličenstva. Událost typická pro [[Neoabsolutismus|Bachův absolutismus]] vyvolala ve společnosti velkou nevoli. Finančně to Strobacha ale příliš nepostihlo, protože si ihned založil úspěšnou advokátní kancelář. 22. listopadu 1856 ale náhle zemřel při jednání s jiným advokátem, zřejmě na skrytou srdeční vadu.<ref name=Svet1869 /> Je pohřben na pražském [[Malostranský hřbitov|Malostranském hřbitově]].
V Praze se vrátil k soudcovskému povolání, a to jako rada apelačního, tedy [[Vrchní soud|vrchního zemského soudu]]. Roku 1853 byl ale s několika dalšími z této funkce sesazen kvůli neshodám s vídeňskou vládou ohledně nějakého rozsudku o urážce veličenstva. Událost typická pro [[Neoabsolutismus|Bachův absolutismus]] vyvolala ve společnosti velkou nevoli. Finančně to Strobacha ale příliš nepostihlo, protože si ihned založil úspěšnou advokátní kancelář. 22. listopadu 1856 ale náhle zemřel při jednání s jiným advokátem, zřejmě na skrytou [[Srdeční vada|srdeční vadu]].<ref name=Svet1869 /> Je pohřben na pražském [[Malostranský hřbitov|Malostranském hřbitově]].


Strobach byl současníky považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého národa v revolučním roce 1848. Byl vzorem politického charakteru a spravedlivého soudce.<ref name=CSV>{{Citace monografie | příjmení = Přecechtěl | jméno = Josef Rupert Maria | odkaz na autora = | titul = Čechoslovanští výtečníci | vydavatel = nákladem vlastním| místo = Pešť | rok = 1863 | isbn = | kapitola = | strany = 97 - 98 | jazyk =}} ([http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19531416 online])</ref> Čím byl v novinářství [[Karel Havlíček Borovský]], tím byl v právu a parlamentní politice Strobach. Oba nakonec zemřeli ve stejném roce a když o několik let později Bachův absolutismus padl a vrátila se demokracie, všichni litovali, že se tito dva nedožili.<ref name=Svet1869 />
Strobach byl současníky považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého národa v revolučním roce 1848. Byl vzorem politického charakteru a spravedlivého soudce.<ref name=CSV>{{Citace monografie | příjmení = Přecechtěl | jméno = Josef Rupert Maria | odkaz na autora = | titul = Čechoslovanští výtečníci | vydavatel = nákladem vlastním| místo = Pešť | rok = 1863 | isbn = | kapitola = | strany = 97 - 98 | jazyk =}} ([http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/19531416 online])</ref> Čím byl v novinářství [[Karel Havlíček Borovský]], tím byl v právu a parlamentní politice Strobach. Oba nakonec zemřeli ve stejném roce a když o několik let později Bachův absolutismus padl a vrátila se demokracie, všichni litovali, že se toho tito dva nedožili.<ref name=Svet1869 />


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 16. 7. 2012, 21:44

Antonín Strobach

Antonín Strobach (3. června 1814 Praha22. listopadu 1856 Praha), uváděný i jako Štrobach, byl český právník a politik, jeden z významných činitelů roku 1848.

Narodil se v rodině mlynáře na Starém Městě v Praze. Navštěvoval farní školu u křižovníků a hlavní školu na Malé Straně. V roce 1826 nastoupil na staroměstské gymnázium, kde jej Josef Jungmann vedl k vlastenectví. Byl vynikajícím studentem; brzy se naučil italsky, francouzsky a anglicky do té míry, že mohl číst básně v originále. V roce 1834 byl přijat na práva. Studoval i staročeské právo a jeho názvosloví. Z té doby také pocházejí jeho první příspěvky do časopisů – literární práce do Květů a Včely, odborné právnické a národohospodářské články do Časopisu Českého muzea. O prázdninách cestoval, a to hlavně pěšky. S minimálními náklady se mu podařilo poznat velkou část Čech, Moravy, ale i alpské země.[1]

Po získání titulu doktora práv nastoupil k zemskému soudu v Praze. V této funkci byl široce uznávaný, a to ve vlasteneckých kruzích i mimo ně.[1]

Roku 1848, během revoluce, Strobacha zvolili 9. dubna pražským purkmistrem. Už 10. května se ale této funkce navzdory přesvědčování vzdal, protože nedokázal ovládnout lidové bouře spojené s násilným osvobozováním vězňů. Podílel se ale dál na činnosti Svatováclavského a Národního výboru. V červenci 1848 byl zvolen za Staré Město do říšského sněmu ve Vídni. Tento sbor jej zvolil předsedou, čímž nesmírně stoupla prestiž českých poslanců, které vedl. Když v říjnu propuklo vídeňské povstání a česká delegace se ocitla v ohrožení, vrátil se s dalšími do Prahy. Účastnil se pak i kroměřížského sněmu až do rozpuštění 7. března 1849. Tím skončila jeho politická kariéra.[1]

V Praze se vrátil k soudcovskému povolání, a to jako rada apelačního, tedy vrchního zemského soudu. Roku 1853 byl ale s několika dalšími z této funkce sesazen kvůli neshodám s vídeňskou vládou ohledně nějakého rozsudku o urážce veličenstva. Událost typická pro Bachův absolutismus vyvolala ve společnosti velkou nevoli. Finančně to Strobacha ale příliš nepostihlo, protože si ihned založil úspěšnou advokátní kancelář. 22. listopadu 1856 ale náhle zemřel při jednání s jiným advokátem, zřejmě na skrytou srdeční vadu.[1] Je pohřben na pražském Malostranském hřbitově.

Strobach byl současníky považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého národa v revolučním roce 1848. Byl vzorem politického charakteru a spravedlivého soudce.[2] Čím byl v novinářství Karel Havlíček Borovský, tím byl v právu a parlamentní politice Strobach. Oba nakonec zemřeli ve stejném roce a když o několik let později Bachův absolutismus padl a vrátila se demokracie, všichni litovali, že se toho tito dva nedožili.[1]

Reference

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Strobach Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

  1. a b c d e Antonín Štrobach. Světozor. 8. 1869, roč. 3, čís. 34, s. 277–279. Dostupné online. 
  2. PŘECECHTĚL, Josef Rupert Maria. Čechoslovanští výtečníci. Pešť: nákladem vlastním, 1863. S. 97 - 98.  (online)

Literatura

Pražský purkmistr
Předchůdce:
9. dubna – 10. května 1848
Antonín Strobach
Nástupce: