Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám pt:Maria Isabel da Áustria
m přidána Kategorie:Abatyše za použití HotCat
Řádek 58: Řádek 58:
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]]
[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]]
[[Kategorie:Abatyše]]


[[bs:Marija Elizabeta Austrijska (1743–1808)]]
[[bs:Marija Elizabeta Austrijska (1743–1808)]]

Verze z 15. 7. 2012, 20:27

Portrét arcivévodkyně Marie Alžběty

Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň - 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Původ

Narodila se 13. srpna 1743 královně Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku I. Štěpánovi, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce).

Sourozenci

Marie Anna (1738 - 1789), Marie Kristina (1742 - 1798), Marie Amálie (1746 - 1804), Johana Gabriela (1750 - 1762),
Marie Josefa (1751 - 1767), Marie Karolína (1752 - 1814), Marie Antonie (1755 – 1793)

Josef II. (1741 – 1790), Karel Josef (1745 - 1761), Leopold II. (1747 – 1792), Ferdinand Karel (1754 - 1806), Maxmilián František (1756 - 1801)

Dětství

Portrét malé arcivévodkyně

Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („ájou“). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.

Studiu se zřejmě moc nevěnovala a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert Trauttmanndorf.

Život

Stejně jako její sourozenci se i Alžběta stala objektem sňatkové politiky velké panovnice. Ucházel se o ni například polský král Stanislav II. August či Benedetto Maria, vévoda z Chablais (syn Karla Emanuela I. Sardinsko-Piemontského). 15. srpna 1767, krátce před svatbou s neapolsko-sicilským králem Ferdinandem IV./III., zemřela její sestra Marie Josefa na neštovice. Krátce nato onemocněla i sama Alžběta, 29. října dostala poslední pomazání, ale nezemřela. Zato ji nemoc tak zošklivila, že na sňatek mohla zapomenout. Stala se abatyší v Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Genealogie

Předci Marie Alžběty ve třech generacích
Marie Alžběta
Habsbursko-Lotrinská
Otec:
František I. Štěpán
Lotrinský
Děd:
Leopold Josef Lotrinský
Praděd:
Karel V. Lotrinský
Prababička:
Eleonora Marie Josefa
Habsburská
Babička:
Alžběta Charlotta Orléanská
Praděd:
Filip I. Orléanský
Prababička:
Alžběta Šarlota Falcká
Matka:
Marie Terezie
Děd:
Karel VI.
Praděd:
Leopold I.
Prababička:
Eleonora Falcko-Neuburská
Babička:
Alžběta Kristýna Brunšvická
Praděd:
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Prababička:
Kristýna Luisa Öttingenská

Literatura