Židovská autonomní oblast: Porovnání verzí
záměna mapky |
→Historie: dopsal jsem kdy židé přišli do té nové rezervace, zdroj Patrik Ouředník, kniha Europeana |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen bylo také zlepšit osídlenost území na [[Dálný východ|Dálném východě]], zvláště pak u hranice s [[Čína|Čínou]]. Např. v roce [[1928]] bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl země na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na [[Krym]]u či na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Protože tam však panovaly antisemitické tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si [[Ukrajinci]], [[Rusové]] ani [[krymští Tataři]] nedokázali připustit, že by přišli o část svého území. |
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen bylo také zlepšit osídlenost území na [[Dálný východ|Dálném východě]], zvláště pak u hranice s [[Čína|Čínou]]. Např. v roce [[1928]] bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl země na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na [[Krym]]u či na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Protože tam však panovaly antisemitické tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si [[Ukrajinci]], [[Rusové]] ani [[krymští Tataři]] nedokázali připustit, že by přišli o část svého území. |
||
I přes veškeré obtíže Židé do Birobidžanu přišli. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí, a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více Židů ze západu země. Ta kombinovala [[socialismus]] a [[sionismus]] tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny [[Birobidžanská hvězda]] (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo [[hebrejské písmo|hebrejské]] abecedy pro jidiš začali používat [[cyrilice|cyrilici]]. |
I přes veškeré obtíže Židé roku 1934 do Birobidžanu přišli. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí, a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více Židů ze západu země. Ta kombinovala [[socialismus]] a [[sionismus]] tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny [[Birobidžanská hvězda]] (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo [[hebrejské písmo|hebrejské]] abecedy pro jidiš začali používat [[cyrilice|cyrilici]]. |
||
Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po [[Druhá světová válka|válce]] se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z [[Evropa|Evropy]]. V té době zde žilo také Židů nejvíce – až ⅓ veškerého obyvatelstva. |
Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po [[Druhá světová válka|válce]] se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z [[Evropa|Evropy]]. V té době zde žilo také Židů nejvíce – až ⅓ veškerého obyvatelstva. |
||
Verze z 8. 7. 2012, 11:47
Šablona:Infobox region Židovská autonomní oblast (rusky Еврейская автономная область, Jevrejskaja avtonomnaja oblasť; v jidiš ייִדישע אױטאָנאָמע געגנט, Jidiše ojtonome gegnt) je jedinou autonomní oblastí v Ruské federaci. Nachází se na Dálném východě u hranice s Čínou a spadá do Dálnovýchodního federálního okruhu. Má rozlohu 36 000 km², a žije v ní 180 000 obyvatel. Jejím hlavním městem je Birobidžan, který leží na řece Bira.
Historie
V roce 1928 vznikl Židovský národní okruh[1]. Byl to výsledek Leninovy politiky, kdy měl mít každý národ na území SSSR svojí vlastní autonomní socialistickou jednotku. Protože v Sovětském svazu žili také Židé, kteří byli hluboce věřící, bylo rozhodnuto že se vytvoří něco jako Sovětský Sión, místo kde bude vybudován socialistický židovský svět. Náboženské cítění měla nahradit proletářská literatura a víra v komunismus. Za jazyk nové autonomní republiky byl zvolen jidiš, hebrejština byla zavržena z náboženských důvodů.
Židovský národní okruh se měl stát za Stalinovy vlády protikladem k nově vytvářenému židovskému státu v Palestině. Propaganda ukazovala okolí Birobidžanu jako nový ráj. Bylo to tak účinné, že oblast byla osídlena nejen židy ze Sovětského Svazu, ale dokonce i některými ze zahraničí. Říká se, že Stalin byl pro vznik republiky motivován tehdejším ruským antisemitismem, a chtěl proto všechny židy vystěhovat pryč od center země.
Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen bylo také zlepšit osídlenost území na Dálném východě, zvláště pak u hranice s Čínou. Např. v roce 1928 bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl země na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na Krymu či na Ukrajině. Protože tam však panovaly antisemitické tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si Ukrajinci, Rusové ani krymští Tataři nedokázali připustit, že by přišli o část svého území.
I přes veškeré obtíže Židé roku 1934 do Birobidžanu přišli. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí, a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více Židů ze západu země. Ta kombinovala socialismus a sionismus tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny Birobidžanská hvězda (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo hebrejské abecedy pro jidiš začali používat cyrilici.
Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po válce se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z Evropy. V té době zde žilo také Židů nejvíce – až ⅓ veškerého obyvatelstva.
Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 velká část Židů emigrovala do Německa a do Izraele[1]. Přesto však zde znovu existuji školy vyučující v jidiš, rádio vysílající v tomto jazyce a Birobidžanská hvězda opět vychází.
Přírodní poměry
Sever a severozápad oblasti zasahuje pohoří Bureinskij chrebet, jižní hranici tvoří řeka Amur u níž se nacházejí rozsáhlé bažiny. Podnebí je monzunové, s horkými léty a studenými, větrnými zimami.
Obyvatelstvo
Přestože je název oblasti Židovská, Židů zde žije pouze 1,0 %.[2]
Majoritními skupinami jsou Rusové (92,7 %) a Ukrajinci (2,8 %). Celkem zde žije na 95 různých etnických skupin.
Oblast se nachází ve Vladivostockém časovém pásmu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b ZBAVITELOVÁ, Gita. Stalin založil na Dálném východě Židovskou autonomní oblast [online]. Český rozhlas, 2007-06-14 [cit. 2012-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-13]. (xls) Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovská autonomní oblast na Wikimedia Commons