Karel Řičář: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Stefoo (diskuse | příspěvky)
značka: možný spam
Stefoo (diskuse | příspěvky)
značka: odstraněna reference
Řádek 31: Řádek 31:
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>


V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]],<ref>{{Citace elektronické monografie
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]], přičemž krátce předtím ještě v prosinci [[1938]] přestoupil do nově vzniklé [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Karel Řičář
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?org=289&id=3489
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref> přičemž krátce předtím ještě v prosinci [[1938]] přestoupil do nově vzniklé [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = jmenný rejstřík
| titul = jmenný rejstřík

Verze z 6. 7. 2012, 12:05

Šablona:Infobox Politik Karel Řičář též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady4. února 1977 Voděrady[1]) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu lidovou.

Biografie

Byl chalupníkem ve Voděradech.[2] Obhospodařoval 2,79 hektarů půdy (z toho 2,49 ha vlastních). Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí (v letech 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové). V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde se stal členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce a od května 1945 do roku 1947 předsedou zdejšího MNV. Během nacistické okupace pomáhal místním lidem. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu 21. března 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[5]

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[6] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[7]

Odkazy

Reference

  1. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222
  2. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  3. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
  4. Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  6. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955
  7. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223

Externí odkazy