Ježovky: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
V ústech mají zvláštní [[žvýkací ústrojí]] nazývané [[Aristotelova lucerna]], což je speciální druh žvýkacího ústrojí, právě díky němuž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba [[řasy]], které oškrabují se skal nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země a pozřít. |
V ústech mají zvláštní [[žvýkací ústrojí]] nazývané [[Aristotelova lucerna]], což je speciální druh žvýkacího ústrojí, právě díky němuž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba [[řasy]], které oškrabují se skal nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země a pozřít. |
||
== Maskování |
== Maskování mRNA == |
||
Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v [[neoplodněném vajíčku]]. Po přidání [[aktinomycin D|aktinomycinu D]], který inhibuje [[transkripce (DNA)|syntézu RNA]], však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako [[maskování mRNA]]. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena čímž může dojít k jejímu [[translace|překladu]]. Prodleva mezi [[oplodnění]]m a [[translace|translací]] tak v tomto případě neexistuje.<ref name=voet>{{citace monografie | příjmení = Voet | jméno = Donald and Judith G. | titul = Biochemie | rok = 1995 | vydavatel = Victoria Publishing | strany = 1350 }}</ref> Tento jev je pozorován u mnoha [[eukaryotická buňka|eukaryotních buněk]], není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních. |
Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v [[neoplodněném vajíčku]]. Po přidání [[aktinomycin D|aktinomycinu D]], který inhibuje [[transkripce (DNA)|syntézu RNA]], však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako [[maskování mRNA]]. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena čímž může dojít k jejímu [[translace|překladu]]. Prodleva mezi [[oplodnění]]m a [[translace|translací]] tak v tomto případě neexistuje.<ref name=voet>{{citace monografie | příjmení = Voet | jméno = Donald and Judith G. | titul = Biochemie | rok = 1995 | vydavatel = Victoria Publishing | strany = 1350 }}</ref> Tento jev je pozorován u mnoha [[eukaryotická buňka|eukaryotních buněk]], není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních. |
||
Verze z 5. 6. 2012, 08:11
 Ježovky | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Nadoddělení | trojlistí (Bilateria) |
| Oddělení | druhoústí (Deuterostomia) |
| Kmen | ostnokožci (Echinodermata) |
| Třída | ježovky (Echinoidea) Leske, 1778 |
| Podtřídy | |
| Sesterská skupina | |
| Echinozoa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ježovky (Echinoidea) jsou ostnokožci kulovitého tvaru, mají pevnou vnitřní kostru z mezodermu[1][2] z destiček a na nich umístěných pohyblivých ostnů.
Stavba těla
Mají paprsčitě souměrné tělo, ale mohou získat druhotně zpět i bilaterální souměrnost, některé jsou tedy zploštělé a dvojstranně souměrné.
V ústech mají zvláštní žvýkací ústrojí nazývané Aristotelova lucerna, což je speciální druh žvýkacího ústrojí, právě díky němuž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba řasy, které oškrabují se skal nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země a pozřít.
Maskování mRNA
Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v neoplodněném vajíčku. Po přidání aktinomycinu D, který inhibuje syntézu RNA, však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako maskování mRNA. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena čímž může dojít k jejímu překladu. Prodleva mezi oplodněním a translací tak v tomto případě neexistuje.[3] Tento jev je pozorován u mnoha eukaryotních buněk, není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.
Zástupci
K ježovkám patří například:
- Ježovka jedlá (Echinus esculentus) - Tato ježovka je častou potravou některých ryb, tzv. madreporofágních ryb, což jsou ryby které jsou schopny požírat ostnokožce.
- Ježovka pruhovaná (Echinothrix calamaris)
- Ježovka fialová (Sphaerechinus granularis)
- Ježovka strukovitá (Heterocentrotus mammillatus)
Reference
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/
- ↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.
- ↑ VOET, Donald and Judith G. Biochemie. [s.l.]: Victoria Publishing, 1995. S. 1350.
Obrázky, zvuky či videa k tématu ježovky na Wikimedia Commons