Zásady (chemie): Porovnání verzí
m Robot: Přidávám ka:ფუძეები |
m r2.7.3) (Robot: Přidávám uz:Asos (kimyo); kosmetické úpravy |
||
| Řádek 48: | Řádek 48: | ||
Zásada je v [[chemie|chemii]] protikladem [[kyselina|kyseliny]]. Zásady jsou látky, které mají [[kyselost|pH]] větší než 7 (například [[Hydroxid sodný|NaOH]] nebo [[Hydroxid vápenatý|Ca(OH)<sub>2</sub>]]). Zásady reagují s kyselinami za vzniku [[Soli|solí]] (např. HCl+NaOH → NaCl + H<sub>2</sub>O). |
Zásada je v [[chemie|chemii]] protikladem [[kyselina|kyseliny]]. Zásady jsou látky, které mají [[kyselost|pH]] větší než 7 (například [[Hydroxid sodný|NaOH]] nebo [[Hydroxid vápenatý|Ca(OH)<sub>2</sub>]]). Zásady reagují s kyselinami za vzniku [[Soli|solí]] (např. HCl+NaOH → NaCl + H<sub>2</sub>O). |
||
Postupem času se názory na kyseliny a zásady měnily. Podle chemika [[Kyselina#Teorie Br.C3.B6nsteda a Lowryho|Brönsteda]] je zásada látka přijímající v reakci [[vodík |
Postupem času se názory na kyseliny a zásady měnily. Podle chemika [[Kyselina#Teorie Br.C3.B6nsteda a Lowryho|Brönsteda]] je zásada látka přijímající v reakci [[vodík]]ový kation (proton), podle [[Kyselina#Arrheniova teorie|Arrheniovy teorie]] je zásada látka odštěpující hydroxidový anion a nejnovější popis je podle [[Kyselina#Lewisova teorie|Lewise]], který říká, že zásada je [[donor elektronů|donor]] (dárce) [[elektron]]ů v reakci. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
| Řádek 127: | Řádek 127: | ||
[[uk:Основа (хімія)]] |
[[uk:Основа (хімія)]] |
||
[[ur:اساس]] |
[[ur:اساس]] |
||
[[uz:Asos (kimyo)]] |
|||
[[vi:Bazơ]] |
[[vi:Bazơ]] |
||
[[war:Base (kimika)]] |
[[war:Base (kimika)]] |
||
Verze z 25. 5. 2012, 19:17
| Látka | pH | pOH |
|---|---|---|
| Kyselina v bateriích | <1,0 | >14,0 |
| Žaludeční šťávy | 2,0 | 12,0 |
| Citronová šťáva | 2,4 | 11,6 |
| Coca-Cola | 2,5 | 11,5 |
| Ocet | 2,9 | 11,1 |
| Šťáva z pomeranče nebo jablka | 3,5 | 10,5 |
| Pivo | 4,5 | 9,5 |
| Káva | 5,0 | 9,0 |
| Čaj | 5,5 | 8,5 |
| Kyselý déšť | < 5,6 | > 8,4 |
| Sliny onkologických pacientů | 4,5-5,7 | 8,3-9,5 |
| Mléko | 6,5 | 7,5 |
| Čistá voda | 7,0 | 7,0 |
| Sliny zdravého člověka | 6,5-7,4 | 6,6-7,5 |
| Krev | 7,34 - 7,45 | 6,55 - 6,66 |
| Mořská voda | 8,0 | 6,0 |
| Mýdlo | 9,0 - 10,0 | 4,0 - 5,0 |
| Čpavek pro domácí použití | 11,5 | 2,5 |
| Hašené vápno | 12,5 | 1,5 |
| Louh sodný pro domácí použití | 13,5 | 0,5 |
Zásaditost neboli bazicita je schopnost dané látky poutat protony (kationty vodíku H+). Je to jedna za základních vlastností dané látky. Zásaditost je opačná vlastnost ke kyselosti. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7. Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.
Zásada je v chemii protikladem kyseliny. Zásady jsou látky, které mají pH větší než 7 (například NaOH nebo Ca(OH)2). Zásady reagují s kyselinami za vzniku solí (např. HCl+NaOH → NaCl + H2O).
Postupem času se názory na kyseliny a zásady měnily. Podle chemika Brönsteda je zásada látka přijímající v reakci vodíkový kation (proton), podle Arrheniovy teorie je zásada látka odštěpující hydroxidový anion a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je donor (dárce) elektronů v reakci.
