Vratislavské knížectví: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 228 bajtů ,  před 8 lety
wlinky na slezská knížectví
(interwiki)
(wlinky na slezská knížectví)
 
[[Soubor:Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png|thumb|left|Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.]]
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], Stěnavské[[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
 
== Související články ==

Navigační menu