Štarkov: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Nový Jimramov za použití HotCat |
m →Historie: úprava jména |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Hrad pravděpodobně založili [[páni z Kunštátu a Poděbrad|páni z Kunštátu]], kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. |
Hrad pravděpodobně založili [[páni z Kunštátu a Poděbrad|páni z Kunštátu]], kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. |
||
Zakladatelem hradu byl kolem roku [[1380]] [[Archleb z Kunštátu]] či |
Zakladatelem hradu byl kolem roku [[1380]] [[Archleb z Kunštátu]] (či [[Archleb ze Stařechovic]]). Ten jej roku 1384 prodal svému synu [[Erhart ze Skal|Erhardovi]] a bratru Janovi. |
||
Po roce [[1415]] se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za [[Jan Tovačovský z Cimburka|Jana Tovačovského z Cimburka]], a [[Kuna z Kunštátu a Lysic|Kunou z Kunštátu]] z [[Lysice (zámek)|lysické]] větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku [[1447]]) nakonec získávala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za [[Husitství|husitských válek]] se zde schovával oddíl 500 [[Husité|husitů]], které odtud chtěl vypudit [[vévoda]] [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht]], což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého [[Rytíř|rytíře]] [[Jan z Břežan|Jana z Břežan]]. V roce [[1448]] byl hrad [[Jan Tovačovský z Cimburka|Janem Tovačovským z Cimburka]] prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce [[1456]] vykoupen a pobořen. V roce [[1464]] se uvádí jako „zbořený hrad Skály“. V té době patřil hrad do [[Jimramov|jimramovského panství]], a tak byli jeho majiteli nejprve [[Pernštejnové]], dále [[Katharýni z Katharu|Katharýnové z Katharu]] a později [[Dubští z Třebomyslic]]. Hrad však nikdo neobnovil a tak postupně pustl. |
Po roce [[1415]] se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za [[Jan Tovačovský z Cimburka|Jana Tovačovského z Cimburka]], a [[Kuna z Kunštátu a Lysic|Kunou z Kunštátu]] z [[Lysice (zámek)|lysické]] větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku [[1447]]) nakonec získávala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za [[Husitství|husitských válek]] se zde schovával oddíl 500 [[Husité|husitů]], které odtud chtěl vypudit [[vévoda]] [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht]], což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého [[Rytíř|rytíře]] [[Jan z Břežan|Jana z Břežan]]. V roce [[1448]] byl hrad [[Jan Tovačovský z Cimburka|Janem Tovačovským z Cimburka]] prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce [[1456]] vykoupen a pobořen. V roce [[1464]] se uvádí jako „zbořený hrad Skály“. V té době patřil hrad do [[Jimramov|jimramovského panství]], a tak byli jeho majiteli nejprve [[Pernštejnové]], dále [[Katharýni z Katharu|Katharýnové z Katharu]] a později [[Dubští z Třebomyslic]]. Hrad však nikdo neobnovil a tak postupně pustl. |
||
Verze z 12. 5. 2012, 09:16
Štarkov, též Skály, někdy Starkov či Stařechovice, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu kopce (679 m), na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří můžeme najít pozůstatky cisterny. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Hrad pravděpodobně založili páni z Kunštátu, kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. Zakladatelem hradu byl kolem roku 1380 Archleb z Kunštátu (či Archleb ze Stařechovic). Ten jej roku 1384 prodal svému synu Erhardovi a bratru Janovi. Po roce 1415 se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za Jana Tovačovského z Cimburka, a Kunou z Kunštátu z lysické větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku 1447) nakonec získávala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za husitských válek se zde schovával oddíl 500 husitů, které odtud chtěl vypudit vévoda Albrecht, což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého rytíře Jana z Břežan. V roce 1448 byl hrad Janem Tovačovským z Cimburka prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce 1456 vykoupen a pobořen. V roce 1464 se uvádí jako „zbořený hrad Skály“. V té době patřil hrad do jimramovského panství, a tak byli jeho majiteli nejprve Pernštejnové, dále Katharýnové z Katharu a později Dubští z Třebomyslic. Hrad však nikdo neobnovil a tak postupně pustl.
Hradní vrch
Hradní vrch o nadmořské výšce 679 metrů spadá geomorfologicky do celku Hornosvratecká vrchovina, podcelku Žďárské vrchy, okrsku Pohledská vrchovina a do její části Dalečínská vrchovina[2].
Reference
- ↑ Monumnet.npu.cz [cit. 2010-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štarkov na Wikimedia Commons