Ontologie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 265 bajtů ,  před 10 lety
m (r2.7.2+) (Robot: Upravuji he:אונטולוגיה)
Zcela nový pohled na ontologii nabízí ve svém díle ''[[Bytí a čas]]'' [[Martin Heidegger]]. Vůči svým předchůdcům od [[René Descartes|Descarta]] a [[Immanuel Kant|Kanta]] až po svého učitele [[Husserl]]a, kteří se zabývali hlavně otázkami poznání ([[epistemologie]]), Heidegger opět zdůraznil základní význam ontologie pro filosofii vůbec. Vytvořil zde fundamentální ontologii jako základ filosofického zkoumání a ukázal nový přístup k otázce po bytí.
 
Západní metafyzika podle Heideggera zapomněla na otázky po bytí a věnovala se místo toho zkoumání různých jsoucen. V tomto směru dále pokračují jednotlivé vědy, které si otázku po bytí vůbec nekladou a klást ani nemohou: musí bytí mlčky předpokládat. Přitom označení "být, jest" může znamenat velmi odlišné věci. Bytí nelze pokládat za nějaký [[atribut]], protože pouze to, co jest, může mít i nějaké atributy. Heidegger rozlišil bytí neživých věcí jako prostý výskyt (výskytové jsoucno, které se nás nijak netýká) nebo jako vhodnost k něčemu (příruční jsoucno), a na druhé straně bytí člověka, jemuž o toto bytí podstatně jde, jemuž na něm zásadně záleží a který se o ně tedy stará. Pro tento druh bytí zavedl označení [[Pobyt (Dasein)|pobyt]] (''Dasein'').
 
Pokud tedy filosofové dnes mluví o „metafyzice“ či „ontologii“, mluví nejčastěji o vědě, která usiluje podat obecný „inventář“ všeho, co existuje, tj. o vědě, která se snaží identifikovat základní kategorie toho, co reálně existuje.
 
== Ontologie živého ==
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu