Brainstorming

Brainstorming je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je založena na skupinovém výkonu. Nosnou myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Poprvé s touto myšlenkou přišel v roce 1939 reklamní pracovník Alex Faickney Osborn, jako specifickou metodu ji pak rozpracoval v knize Applied Imagination (1953). Nejčastěji se využívá v managementu, podnikání, při hledání optimálních postupů či v prognostice. Volně se překládá i jako burza nápadů (viz Prognóza a překladač Google).

Počet nápadů v závislosti na počtu účastníků

Zásady brainstormingu

Před započetím ještě jednou problém zopakovat. Mluvit by měl v jednom okamžiku pouze jeden. Po fázi vymýšlení přijde na řadu výběr nejlepších nápadů ze všech zapsaných.

Žádné hodnocení

Zveřejněné nápady by neměly být nikým komentovány ani hodnoceny. I ten zdánlivě nejhloupější může inspirovat ostatní.

Podpora uvolněné atmosféry

U brainstormingu jde především o kvantitu nápadů. Pomáhá neformální prostředí, tým, který se navzájem zná (účastníci by se jinak mohli obávat, že se „shodí“ před ostatními), žádná kritika ostatních. Dobrá nálada podporuje divergentní (rozbíhavé) myšlení.

Všechno zapisovat

Formální struktura brainstormingového týmu by měla obsahovat pouze zapisovatele, tedy člověka, který se nemusí nutně zúčastnit vymýšlení, ale zapíše všechny nápady které byly řečeny. Čím více nápadů, tím pravděpodobnější je nalezení nejlepší varianty.

Kritika brainstormingu

Jak brainstorming ovlivňuje počet zúčastněných

Podle McGrathových výzkumů generují členové skupiny během brainstormingu menší počet méně kreativních nápadů (hodnoceno nezávislými porotci), než kdyby pracovali individuálně. Další výzkumy na toto téma v podání Diehla a Stroebeho ukazují na důvody, proč tomu tak je.

Motivace

Vzhledem k tomu, že účastníci nejsou hodnoceni samostatně za počet nápadů, ale veškeré nápady jsou sepisovány dohromady, mohou vlivem sociální lenivosti (social loafing) ztrácet motivaci k vymýšlení.

Obava z hodnocení

I přes avizované a vzájemné nehodnocení si nápadů se účastníci obávají vyslovit své jedinečné myšlenky. Tato složka roste vlivem obtížnosti úkolu, tedy s pravděpodobností špatné odpovědi.

Blokování výkonu

Tím, že vždy mluví pouze jeden a druzí mlčí, může docházet k zapomínání nápadů, rušení diskusí nebo přerušení tvorby nápadů.

Zdroje

• Diehl, M., & Stroebe, W. (1991). Productivity loss in idea-generating groups: tracking down the blocking effect. Journal of Personality and Social Psychology, 61, 392-403.

• HEWSTONE, Miles; STROEBE, Wolfgang. Sociální psychologie. [s.l.]: Portál, 2006. ISBN 80-7367-092-5. 

• BOSSE, A. Das kollektive Genie: Die Innovationsleistung rollengestützter Gruppen. Marburg: Tectum, 2007. ISBN 3-8288-9332-5. 

• KOL. AUTORŮ. Velký sociologický slovník. [s.l.]: SLON, 1998.