Termodynamický děj: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám az:Termodinamik proseslər
→‎Kruhový děj: drobná úprava formulace, odstranění neobecného vztahu
Řádek 2: Řádek 2:


== Kruhový děj ==
== Kruhový děj ==
Pokud [[termodynamická soustava]] projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního [[stav soustavy|stavu]], pak říkáme, že soustava vykonala '''kruhový děj ([[cyklus]])'''.
Pokud [[termodynamická soustava]] projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního [[stav soustavy|stavu]], pak říkáme, že soustava vykonala '''kruhový (cyklický) děj''' (zkráceně cyklus).



= děj, při němž je konečný stav soustavy totožný s počátečním stavem.
Kruhový děj je proto v diagramu p-V i diagramu T-S znázorněn uzavřenou křivkou.
Obsah plochy uvnitř křivky ( v diagramu p-V) znázorňuje celkovou práci W´ vykonanou během jednoho cyklu.
W´ = Q = Q1 – Q2
Obsah plochy uvnitř křivky v diagramu p-V znázorňuje celkovou práci vykonanou na termodynamické soustavě (či termodynamickou soustavou - záleží na znaménkové konvenci) během cyklu. Podobně obsah plochy uvnitř křivky v diagramu T-S znázorňuje celkové teplo dodané během cyklu termodynamické soustavě (tedy rozdíl přijatého a odevzdaného tepla).
Celková změna vnitřní energie po ukončení jednoho cyklu je nulová ( ΔU = 0)

Celková změna vnitřní energie po ukončení jednoho cyklu je nulová (ΔU = 0). Stejné tvrzení platí i pro ostatní stavové veličiny.


== Vratné a nevratné děje ==
== Vratné a nevratné děje ==

Verze z 2. 5. 2012, 11:53

Termodynamický děj (též tepelný děj) je děj, při kterém se mění stav tělesa (mění se některé ze stavových veličin).

Kruhový děj

Pokud termodynamická soustava projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního stavu, pak říkáme, že soustava vykonala kruhový (cyklický) děj (zkráceně cyklus).


Kruhový děj je proto v diagramu p-V i diagramu T-S znázorněn uzavřenou křivkou.

Obsah plochy uvnitř křivky v diagramu p-V znázorňuje celkovou práci vykonanou na termodynamické soustavě (či termodynamickou soustavou - záleží na znaménkové konvenci) během cyklu. Podobně obsah plochy uvnitř křivky v diagramu T-S znázorňuje celkové teplo dodané během cyklu termodynamické soustavě (tedy rozdíl přijatého a odevzdaného tepla).


Celková změna vnitřní energie po ukončení jednoho cyklu je nulová (ΔU = 0). Stejné tvrzení platí i pro ostatní stavové veličiny.

Vratné a nevratné děje

Termodynamické děje lze rozdělit na

  • Vratné (reverzibilní) děje - Vratné děje jsou takové, u nichž lze původního stavu dosáhnout obrácením pořadí jednotlivých úkonů.
  • Nevratné (ireverzibilní) děje - Nevratné děje jsou takové děje, které probíhají bez vnějšího působení pouze v jednom směru, tzn. původního stavu nelze dosáhnout přesně stejným postupem v obráceném pořadí. K dosažení původního stavu je nutno vynaložit určitou energii, která nepatří dané soustavě. V přírodě jsou všechny reálné děje nevratné.

Kruhové děje bývají označovány jako vratné nebo nevratné cykly. Nejznámějším příkladem vratného kruhového děje je Carnotův cyklus.

Děje při konstantní termodynamické veličině

Mnohé technicky využitelné děje probíhají tak, že některá z termodynamických veličin zůstává během děje konstantní. Takové děje bývají označovány speciálními názvy.

Konstantní veličina Název děje
Teplota Izotermický děj
Tlak Izobarický děj
Objem Izochorický děj
Teplo Adiabatický děj
Entropie Izoentropický děj
Entalpie Izoentalpický děj


Všeobecná rovnice změny stavu plynu

Z podobnosti vztahů pro izotermický, adiabatický a polytropický děj lze zapsat všeobecnou rovnici pro změnu stavu plynu ve tvaru

,

kde je tlak plynu, je jeho objem a je konstanta.


Pro se jedná o vztah pro izotermický děj, pro rovné Poissonově konstantě jde o děj adiabatický. Položíme-li , jedná se o děj polytropický. Pro se jedná o rovnici izobarického děje a pro jde o děj izochorický.

Související články