Participativní demokracie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Reaperbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Odebírám it:Democrazia partecipativa
Řádek 47: Řádek 47:
[[hr:Participativna demokracija]]
[[hr:Participativna demokracija]]
[[is:Þátttökulýðræði]]
[[is:Þátttökulýðræði]]
[[it:Democrazia partecipativa]]
[[ko:참여 민주주의]]
[[ko:참여 민주주의]]
[[nl:Participatiedemocratie]]
[[nl:Participatiedemocratie]]

Verze z 23. 4. 2012, 02:18

Participativní demokracie (také účastnická demokracie) je typ demokracie, který se – na rozdíl od čistě zastupitelské demokracie – snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života společnosti. Jedná se o politickou praxi, jejímž klíčovým cílem je široká účast voličů na fungování politického systému. Věří tomu, že lidé mají právo vyjadřovat se k veřejným věcem a určovat směr dalšího vývoje po celou dobu volebního období, nikoliv jen aktem volby. Usiluje o návrat k původnímu významu slova demokracie (řecky demos = lid, Kratos = vláda).

Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů bez přímého mandátu získaného ve volbách. Protože k uvědomělému rozhodování je nezbytný dostatek informací, součástí této praxe je i zajištění jejich přenosu směrem k veřejnosti.

Řada teoretiků tvrdí, že pouze široký zájem občanské společnosti, nevládních a neziskových organizací o veřejné věci může zajistit vznik skutečně funkční demokracie.

Varianty participativní demokracie

Lisabonská smlouva

Participativní demokracie je obsažena v Lisabonské smlouvě, která patří k základním dokumentům definujícím Evropskou unii.[1] Smlouva podtrhuje význam konzultací a také dialogu se sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery, církvemi a nekonfesijními organizacemi.[2]

Související články

Reference

Odkazy