Participativní demokracie: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m r2.7.1) (Robot: Odebírám it:Democrazia partecipativa |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[hr:Participativna demokracija]] |
[[hr:Participativna demokracija]] |
||
[[is:Þátttökulýðræði]] |
[[is:Þátttökulýðræði]] |
||
[[it:Democrazia partecipativa]] |
|||
[[ko:참여 민주주의]] |
[[ko:참여 민주주의]] |
||
[[nl:Participatiedemocratie]] |
[[nl:Participatiedemocratie]] |
Verze z 23. 4. 2012, 02:18
Participativní demokracie (také účastnická demokracie) je typ demokracie, který se – na rozdíl od čistě zastupitelské demokracie – snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života společnosti. Jedná se o politickou praxi, jejímž klíčovým cílem je široká účast voličů na fungování politického systému. Věří tomu, že lidé mají právo vyjadřovat se k veřejným věcem a určovat směr dalšího vývoje po celou dobu volebního období, nikoliv jen aktem volby. Usiluje o návrat k původnímu významu slova demokracie (řecky demos = lid, Kratos = vláda).
Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů bez přímého mandátu získaného ve volbách. Protože k uvědomělému rozhodování je nezbytný dostatek informací, součástí této praxe je i zajištění jejich přenosu směrem k veřejnosti.
Řada teoretiků tvrdí, že pouze široký zájem občanské společnosti, nevládních a neziskových organizací o veřejné věci může zajistit vznik skutečně funkční demokracie.
Varianty participativní demokracie
- Anticipační demokracie
- Konsenzuální demokracie
- Deliberativní demokracie
- Demarchie
- Přímá demokracie
- Demokracie zdola
- Sociokracie
Lisabonská smlouva
Participativní demokracie je obsažena v Lisabonské smlouvě, která patří k základním dokumentům definujícím Evropskou unii.[1] Smlouva podtrhuje význam konzultací a také dialogu se sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery, církvemi a nekonfesijními organizacemi.[2]