Syntonické koma: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce podle specifikace
JanBlanicky (diskuse | příspěvky)
m + kat.
Řádek 11: Řádek 11:
* [[Ladění]]
* [[Ladění]]


[[Kategorie:Nauka o tónech a jejich vztazích]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]
[[Kategorie:Hudební terminologie]]



Verze z 13. 10. 2006, 10:17

Syntonické koma, zvané také Didymické koma, je interval s poměrem frekvencí 81:80, tedy asi 21,51 centů. Je to rozdíl mezi Pythagorejskou a Didymickou (čistou) velkou tercií a také mezi velkým a malým celým tónem.

Pythagorejská velká tercie vznikne čtyřmi kvintovými kroky, zmenšenými o dvě oktávy. Čistá kvinta 3:2 je 701,955 centů, čtyři kvinty nad sebou jsou (3:2)4=81:16, tedy 2807,82 centů. Po snížení o dvě oktávy (2×1200 centů) vznikne interval pythagorejské velké tercie 81:64, tedy 407,82 centů. Čistá Didymická tercie 5:4 je 386,31 centů. Rozdíl mezi nimi je tedy (81:64)/(5:4)=81:80, tedy 407,82-386,31=21,51 centů.

V Didymickém ladění je velký celý tón interval 9:8, malý celý tón je 10:9. Jejich rozdíl je (9:8)/(10:9)=81:80.

Syntonické koma je interval důležitý pro 1/4-koma středotónové ladění. Zmenšením čistých kvint o čtvrtinu syntonického komatu je ve stupnici možné získat čisté velké Didymické tercie. Zároveň jsou malé i velké celé tóny nahrazeny celými tóny jednotné „střední“ velikosti.

Podívejte se také na