Interneuron: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Idee91 (diskuse | příspěvky)
Nová stránka: {{Pracuje se}} == Interneuron == thumbnail|450px|Interneuron jako součást reflexního oblouku '''Interneuron''' je […
 
Idee91 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 8: Řádek 8:


===Lokalizace a vzhled===
===Lokalizace a vzhled===
Interneurony jsou lokalizovány výhradně v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]], leží mezi [[smyslový neuron|neurony sensitivními]] a [[motoneuron| neurony motorickými]]. Spojují se do sítí, které následně společně tvoří nervové dráhy. Interneurony tvoří 99,98% [[neuron|neuronů]] člověka. Větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité. Téměř všechny jsou multipolární.<ref name=MARIEB>MARIEB, E. N., MALLAT, J. ''Anatomie lidského těla'', překlad Jurečka T, Jurečková A, Kaňovský R., Košut P., Koudelková L., Moravcová H., Moravcová P., Müllerová A., Nečasová M. CP Books, as.s., 2005. 863 s. Přel. z Human Anatomy: Update, 3rd Edition. ISBN 80-251-0066-9</ref>
Lokalizace interneuronů je výhradně v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]], kde interneurony leží mezi [[smyslový neuron|neurony sensitivními]] a [[motoneuron| neurony motorickými]]. Díky spojení inteneuronů do sítí jsou tvořeny [[nervová dráha|nervové dráhy]].<ref name=MARIEB/> Mimo velkého počtu vzájemnéných propojení mezi sebou, má mnoho interneuronů také propojení přímo s anteriárními [[motoneuron|motoneurony]], přičemž toto vnitřní propojení je zodpovědné za integrální funkci [[mícha|míchy]].<ref name=GUYTON/> Interneurony tvoří 99,98% [[neuron|neuronů]] člověka, větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité, ovšem téměř všechny jsou multipolární.<ref name=MARIEB>MARIEB, E. N., MALLAT, J. ''Anatomie lidského těla'', překlad Jurečka T, Jurečková A, Kaňovský R., Košut P., Koudelková L., Moravcová H., Moravcová P., Müllerová A., Nečasová M. CP Books, as.s., 2005. 863 s. Přel. z Human Anatomy: Update, 3rd Edition. ISBN 80-251-0066-9</ref> Oproti anteriálním motoneuronům jsou tyto [[buňka|buňky]] jsou asi třicetkrát početnější, malé a vysoce vzrušivé, často vykazující samovolnou aktivitu a schopnost frekvence pálení tisícpětsetkrát za sekundu. <ref name=GUYTON/>


===Umístění v nervové soustavě===
===Umístění v nervové soustavě===
Interneurony jsou vmezeřené v reflexních obloucích (základní organizační prvek [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]), kde umožňují zpracování informací díky uspořádání v [[mozek|mozku]] a [[mícha|míše]] do neurálních okruhů. Toto uspořádání dává vznik komplikovanosti [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Interneuron je vložen centrálně (uprostřed) mezi každý jednotlivý [[smyslový neuron|sensitivní neuron]] ležící dorsálně a [[motoneuron]] ležící ventrálně. Buněčná těla interneuronů leží většinou dorsálně od [[motoneuron|motoneuronů.]]<ref name=MARIEB/>
Interneurony jsou vmezeřené v reflexních obloucích (základní organizační prvek [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]), kde umožňují zpracování informací díky uspořádání v [[mozek|mozku]] a [[mícha|míše]] do neurálních okruhů. Toto uspořádání dává vznik komplikovanosti [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Interneuron je vložen centrálně (uprostřed) mezi každý jednotlivý [[smyslový neuron|sensitivní neuron]] ležící dorsálně a [[motoneuron]] ležící ventrálně. Buněčná těla interneuronů leží většinou dorsálně od [[motoneuron|motoneuronů.]]<ref name=MARIEB/>

V [[mícha|míše]] se nachází mnoho rozdílných typů [[neurální obvod|neurálních obvodů]] zajišťovaných interneurony, včetně obvodů konvergentních, divergentních a opakovaně pálících, přičemž tyto obody mají funkci ve vykonávání specifických [[míšní reflexy|míšních reflexů]]. Pouze několik smyslových signálů míšních nervů nebo signálů z mozku končí přímo v anteriorních [[motoneuron|motoneuronech]], skoro všechny tyto signály jsou prvně přenášeny interneurony, kde jsou nejdříve odpovídajícím způsobem zpracovány. [[kortikospinální dráha|Kortikospinální dráha]] tedy končí téměř výhradně na míšních interneuronech, kde jsou signály z tohoto traktu kombinovány se signály z ostatních [[míšní dráhy|míšních drah]] nebo [[míšní nervy|míšních nervů]], než jsou nakonec soustředěny na anteriorních [[motoneuron|motoneuronech]] pro kontrolu svalové funkce. <ref name=GUYTON> HALL, J. E.''Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology''. Twelfth Edition. Philadelphia:Saunders/Elsevier, 2011. 1091 s. ISBN 978-1-4160-4574-8</ref>


===Klasifikace interneuronů===
===Klasifikace interneuronů===

Verze z 12. 4. 2012, 10:16

Interneuron

Soubor:Anatomie a fyziologie zvirata reflexni oblouk A.jpg
Interneuron jako součást reflexního oblouku

Interneuron je neuron zajišťující spojení a sjednocení nervového systému. Vytváří spojení mezi senzorickými neurony (aferentními) vedoucími impulsy ze senzorických receptorů do centrální nervové soustavy a motorickými neurony (eferentními) vedoucími impulzy z centrální nervové soustavy do vykonávajících orgánů (svaly a žlázy). [1]

Termín interneuron je také používán pro neurony mozku a míchy, jejichž axony se pojí synapsemi pouze s okolními neurony, pro odlišení od neuronů projekčních, které promítají axony do více vzdálených oblastí mozku nebo míchy.


Lokalizace a vzhled

Lokalizace interneuronů je výhradně v centrální nervové soustavě, kde interneurony leží mezi neurony sensitivními a neurony motorickými. Díky spojení inteneuronů do sítí jsou tvořeny nervové dráhy.[2] Mimo velkého počtu vzájemnéných propojení mezi sebou, má mnoho interneuronů také propojení přímo s anteriárními motoneurony, přičemž toto vnitřní propojení je zodpovědné za integrální funkci míchy.[3] Interneurony tvoří 99,98% neuronů člověka, větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité, ovšem téměř všechny jsou multipolární.[2] Oproti anteriálním motoneuronům jsou tyto buňky jsou asi třicetkrát početnější, malé a vysoce vzrušivé, často vykazující samovolnou aktivitu a schopnost frekvence pálení tisícpětsetkrát za sekundu. [3]

Umístění v nervové soustavě

Interneurony jsou vmezeřené v reflexních obloucích (základní organizační prvek centrální nervové soustavy), kde umožňují zpracování informací díky uspořádání v mozku a míše do neurálních okruhů. Toto uspořádání dává vznik komplikovanosti centrální nervové soustavy. Interneuron je vložen centrálně (uprostřed) mezi každý jednotlivý sensitivní neuron ležící dorsálně a motoneuron ležící ventrálně. Buněčná těla interneuronů leží většinou dorsálně od motoneuronů.[2]

V míše se nachází mnoho rozdílných typů neurálních obvodů zajišťovaných interneurony, včetně obvodů konvergentních, divergentních a opakovaně pálících, přičemž tyto obody mají funkci ve vykonávání specifických míšních reflexů. Pouze několik smyslových signálů míšních nervů nebo signálů z mozku končí přímo v anteriorních motoneuronech, skoro všechny tyto signály jsou prvně přenášeny interneurony, kde jsou nejdříve odpovídajícím způsobem zpracovány. Kortikospinální dráha tedy končí téměř výhradně na míšních interneuronech, kde jsou signály z tohoto traktu kombinovány se signály z ostatních míšních drah nebo míšních nervů, než jsou nakonec soustředěny na anteriorních motoneuronech pro kontrolu svalové funkce. [3]

Klasifikace interneuronů

Interneurony mohou být klasifikovány jako excitační nebo inhibiční, na základě efektu na postsynaptickou membránu dalších neuronů. [4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Interneuron na anglické Wikipedii.

Reference

  1. VAN DE GRAAFF, K. M., FOX, S. I., LAFLEUR, K. M. Synopsis of Human Anatomy and Physiology, The McGraw-Hill Companies, Inc., 1997. ISBN 0-697-04296-0
  2. a b c MARIEB, E. N., MALLAT, J. Anatomie lidského těla, překlad Jurečka T, Jurečková A, Kaňovský R., Košut P., Koudelková L., Moravcová H., Moravcová P., Müllerová A., Nečasová M. CP Books, as.s., 2005. 863 s. Přel. z Human Anatomy: Update, 3rd Edition. ISBN 80-251-0066-9
  3. a b c HALL, J. E.Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology. Twelfth Edition. Philadelphia:Saunders/Elsevier, 2011. 1091 s. ISBN 978-1-4160-4574-8
  4. MARTINI, F.H., TIMMONS, M.J., TALLITSCH, R.B. Human Anatomy. Seventh Edition. Boston:Benjamin Cummings:Pearson, 2012. 870 s. ISBN 978-0-321-73266-8