Rudý teror: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.) |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus [[Eser]]ů o převrat, zajmutí vůdce [[Čeka|Čeky]] [[Felix Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]], zavraždění [[Německo|německého]] velvyslance [[Wilhelm von Mirbach|Wilhelma von Mirbacha]], [[smrt]] politiků [[V. Volodarskij|V. Volodarského]] a [[Mojsej Urickij|Mojseje Urického]] atd. Poslední kapkou byl [[30. srpen]] [[1918]], kdy se Eserka [[Fanny Kaplanová]] neúspěšně pokusila zabít [[Lenin]]a. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla [[3. září]] zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve teror. |
Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus [[Eser]]ů o převrat, zajmutí vůdce [[Čeka|Čeky]] [[Felix Dzeržinskij|Felixe Dzeržinského]], zavraždění [[Německo|německého]] velvyslance [[Wilhelm von Mirbach|Wilhelma von Mirbacha]], [[smrt]] politiků [[V. Volodarskij|V. Volodarského]] a [[Mojsej Urickij|Mojseje Urického]] atd. Poslední kapkou byl [[30. srpen]] [[1918]], kdy se Eserka [[Fanny Kaplanová]] neúspěšně pokusila zabít [[Lenin]]a. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla [[3. září]] zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve teror. |
||
Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1.7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.{{ |
Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1.7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.{{Doplňte zdroj}} |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 11. 4. 2012, 19:30
Rudý teror byla v sovětském Rusku kampaň masového uvězňování a poprav vedená vládou bolševiků. Podle sovětské historiografie Rudý teror oficiálně vyhlásil dne 2. září 1918 Jakov Sverdlov, ukončen byl v říjnu 1918. Mnoho historiků, počínaje Sergejem Melgunovem, však tento pojem používá pro celé období Ruské občanské války, tedy 1918-22[1][2]. Masové represe byly vedeny bez soudních procesů tajnou policií Čeka[3], společně s elementy bolševické vojenské tajné služby GRU[4].
Záminek pro zahájení teroru bylo mnoho. Z nich například neúspěšný pokus Eserů o převrat, zajmutí vůdce Čeky Felixe Dzeržinského, zavraždění německého velvyslance Wilhelma von Mirbacha, smrt politiků V. Volodarského a Mojseje Urického atd. Poslední kapkou byl 30. srpen 1918, kdy se Eserka Fanny Kaplanová neúspěšně pokusila zabít Lenina. Přestože jeho zranění byla poměrně vážná, dokázal se Lenin zotavit. Kaplanová byla 3. září zastřelena a Sverdlov s Dzeržinským vyhlásili o den dříve teror.
Odhady počtu obětí jsou různé, nejvyšší odhadovaný počet je 1.7 miliónu lidí popravených komunisty během občanské války. Tento odhad je ale neobjektivní, neboť byl vydán bělogvardějskou komisí vedenou generálem Děnikinem. Většina historiků ale hovoří v číslech mezi 60 000-200 000 popravenými.[zdroj?]
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red Terror na anglické Wikipedii.
- ↑ Sergei Petrovich Melgunov, The Red Terror in Russia, Hyperion Pr (1975), ISBN 0-88355-187-X See also: The Record of the Red Terror
- ↑ Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panné, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stéphane Courtois, The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression, Harvard University Press, 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7
- ↑ Edvard Radzinsky Stalin: The First In-depth Biography Based on Explosive New Documents from Russia's Secret Archives, Anchor, (1997) ISBN 0-385-47954-9, pages 152-155
- ↑ Suvorov, Viktor, Inside Soviet Military Intelligence, New York: Macmillan (1984)
Literatura
- Nicolas Werth, Karel Bartosek, Jean-Louis Panne, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stephane Courtois, Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression, Harvard University Press, 1999, hardcover, 858 pages, ISBN 0-674-07608-7. Chapter 4: The Red Terror
- George Leggett, The Cheka: Lenin’s Political Police. Oxford University Press, 1987, ISBN 0-19-822862-7
- Melgounov, Sergey Petrovich (1925) The Red Terror in Russia. London & Toronto: J. M. Dent & Sons Ltd.
Externí odkazy
- Red Terror Spartacus Schoolnet collection of primary source extracts relating to the Red Terror
- Red Terror at Answers.com
- Terrorism or Communism book by Leon Trotsky on the use of Red Terror.
- Down with the Death Penalty! by Yuliy Osipovich Martov, June/July 1918
- The Record of the Red Terror by Sergei Melgunov
