Muratoriho kánon: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ml:മുറാത്തോറിയുടെ ശകലം |
m napřímení redirectu šablony (data od Dannyho B.) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Muratoriho fragment''' je [[latina|latinský]] text z [[8. století]] obsahující seznam [[Nový zákon|novozákonních]] knih. Nalezl jej v [[18. století]] v [[milán]]ské Ambrosiánské knihovně italský historik [[Ludovico Antonio Muratori]], jehož jménem je dnes fragment označován. |
'''Muratoriho fragment''' je [[latina|latinský]] text z [[8. století]] obsahující seznam [[Nový zákon|novozákonních]] knih. Nalezl jej v [[18. století]] v [[milán]]ské Ambrosiánské knihovně italský historik [[Ludovico Antonio Muratori]], jehož jménem je dnes fragment označován. |
||
Ačkoli fragment sám pochází z [[8. století]], samotný zaznamenaný text je o mnoho starší – je datován do [[2. století n. l.]]{{ |
Ačkoli fragment sám pochází z [[8. století]], samotný zaznamenaný text je o mnoho starší – je datován do [[2. století n. l.]]{{Doplňte zdroj}} Jeho význam spočívá v tom, že udává, která křesťanské spisy byly v té době v autorově okolí považovány za součást [[biblický kánon|biblického kánonu]] a pomáhá tak objasnit jeho složité dějiny. Jako normativní knihy udává čtyři [[evangelium|evangelia]], [[Skutky apoštolů]], 13 listů [[Pavel z Tarsu|sv. Pavla]] a 3 [[katolické listy]] ([[List Judův]] a [[1. list Janův|1.]] a [[2. list Janův]]).{{Doplňte zdroj}} Navíc proti dnešnímu Novému zákonu obsahuje i [[apokryf]]ní [[Zjevení Petrovo]], a [[Kniha Moudrosti|Knihu Moudrosti]],{{Doplňte zdroj}} dnes řazenou do [[Starý zákon|Starého zákona]]. Explicitně vylučuje [[List Laodicejským]] a [[List Alexandrijským]],{{Doplňte zdroj}} [[Hermův pastýř|Hermova pastýře]] doporučuje jen k soukromé četbě.{{Doplňte zdroj}} |
||
[[Kategorie:Nový zákon]] |
[[Kategorie:Nový zákon]] |
Verze z 11. 4. 2012, 13:27
Muratoriho fragment je latinský text z 8. století obsahující seznam novozákonních knih. Nalezl jej v 18. století v milánské Ambrosiánské knihovně italský historik Ludovico Antonio Muratori, jehož jménem je dnes fragment označován.
Ačkoli fragment sám pochází z 8. století, samotný zaznamenaný text je o mnoho starší – je datován do 2. století n. l.[zdroj?] Jeho význam spočívá v tom, že udává, která křesťanské spisy byly v té době v autorově okolí považovány za součást biblického kánonu a pomáhá tak objasnit jeho složité dějiny. Jako normativní knihy udává čtyři evangelia, Skutky apoštolů, 13 listů sv. Pavla a 3 katolické listy (List Judův a 1. a 2. list Janův).[zdroj?] Navíc proti dnešnímu Novému zákonu obsahuje i apokryfní Zjevení Petrovo, a Knihu Moudrosti,[zdroj?] dnes řazenou do Starého zákona. Explicitně vylučuje List Laodicejským a List Alexandrijským,[zdroj?] Hermova pastýře doporučuje jen k soukromé četbě.[zdroj?]