Tkanina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 40: Řádek 40:
|-
|-
|bavlnářské
|bavlnářské
|valign="top" align="center" |591||valign="top" align="center" | 92
|591||92
|-
|-
|syntetické
|syntetické
|valign="top" align="center" | 94||valign="top" align="center" | 289
|94||289
|-
|-
|vlnařské
|vlnařské
|valign="top" align="center" | 128||valign="top" align="center" | 15
|128||15
|-
|-
|lněné
|lněné
|valign="top" align="center" | 106||valign="top" align="center" | 6
|106||6
|-
|-
|koberce
|koberce
|valign="top" align="center" | 32||valign="top" align="center" | 1
|32||1
|-
|-
!celkem
!celkem
|valign="top" align="center" | 951||valign="top" align="center" | 403
|951||403
|}
|}
  Jak ukazuje tabulka vlevo, vyrobily české tkalcovny v roce 2008 na jednoho obyvatele přibližně stejné množství jako byl světový průměr (při snížení na polovinu úrovně před 20 lety).
  Jak ukazuje tabulka vlevo, vyrobily české tkalcovny v roce 2008 na jednoho obyvatele přibližně stejné množství jako byl světový průměr (při snížení na polovinu úrovně před 20 lety).

Verze z 11. 4. 2012, 13:15

Schéma struktury tkaniny. Osnova (1) a útek (2)

Tkanina je plochý útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav nití (nebo drátů), osnovy a útku.

V některých souhrnných údajích a podle Československé státní normy (ČSN 153110) [1] jsou jako tkanina označovány také drátěné mříže, síta a podobné kovové výrobky, zhotovené tkací technikou. Následující článek však pojednává výhradně o textilních tkaninách.

Vlastnosti tkanin

Druhy tkanin

  • Podle suroviny: bavlnářské (z bavlny a směsí s bavlnou) (snímek (1)), vlanařské (z vlny a směsí s vlnou) (snímek (2)), syntetické (z filamentových přízí), aramidové (snímek (3), kovové [2] atd
  • Podle účelu použití: např. prádloviny, šatovky, záclonoviny, stuhy (snímek (4)atd
  • Podle způsobu výroby: jednobarevné, pestře tkané (snímek (5)), smyčkové (snímek (6)), žakárové , |(7) brožované, 3D tkaniny atd.
  • Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (tradiční výrazy s obsahem ne vždy jednoznačně definovaným), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny.

Například:

Brokát je těžší hedvábná tkanina v atlasových vazbách

Popelín (snímek (1)) je jemná bavlněná tkanina na košile, halenky a pyžama. Obsahuje zpravidla na každý útek dvě osnovní nitě

Manšestr (snímek (2)), podéně pruhovaný samet na svrchní ošacení a k dekoračním účelům

Damašek je bavlněná nebo lněná žakarová tkanina na ložní prádlo a ubrusy.

Gabardén je jemná, velmi hustá tkanina s viditelným strmým žebrováním. Vyrábí se z bavlněných, vlněných i hedvábných přízí a používá se převážně na obleky a kostýmy.

Tvíd (snímek (8)), na který se zpracovávají hrubší melanžové (z různobarevných vláken) příze převážně z vlny. Tkanina se používá hlavně na saka, kostýmy a svrchníky.

Blue denim (v češtině často: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v keprové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem

Výroba tkanin

Z odhadů z konce 20. století (Talavášek str. 27) se dá odvodit, že světová roční výroba tkanin dosahovala (při cca 756 tun roční výroby textilií) v 1. dekádě 21. století nejméně 2509 m2, tj. cca 40 m2 na jednoho obyvtele zeměkoule.

Druh
tkanin
Výroba v milonech m2
1989 2008[3]
bavlnářské 591 92
syntetické 94 289
vlnařské 128 15
lněné 106 6
koberce 32 1
celkem 951 403

  Jak ukazuje tabulka vlevo, vyrobily české tkalcovny v roce 2008 na jednoho obyvatele přibližně stejné množství jako byl světový průměr (při snížení na polovinu úrovně před 20 lety).

Galerie tkanin

Literatura

  • Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 15, 139-150,
  • Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Staistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412-415

Reference