Bubny: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 6 bajtů ,  před 13 lety
m
bez shrnutí editace
m
někdejší ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy poblíž brodu směřujícího z [[Poříčí]] přes ostrovy (dnes už jen jediný ostrov [[Štvanice]]) na levý břeh a k [[Pražský hrad|Pražskému Hradu]]. Ves Bubny je prvně připomínána ve „vyšehradském falzu“ z roku [[1088]]. Obyvateli Buben byli původně rybáři. Brod u Buben je zmiňován k roku [[1105]], kdy jej použil kníže [[Svatopluk]] při svém tažení proti svému bratranci [[Bořivoj]]ovi usazeném na pražském hradě.
Písemná zpráva zmiňuje zasvěcení bubenského kostela sv. [[Kliment]]a k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Bubny leží na levém břehu Vltavy proti rozlehlému ostrovu Štvanice, přes který vedl důležitý brod. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku [[1172]] jako ves [[Gumpold]]a. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1234]]. Bubny jsou zmiňovány také k r.[[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody "na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným [[Ovenec]], Holišovice a Bubny"
 
K letům 1620-30 spadajícím do období třicetileté války je uvedeno, že statek Bubny je v držení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Při švédském vpádu do Prahy [[1648]] je tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války ([[1618]]-48) je statek barokně přestavěn a ve vsi je také obnoven pivovar. V letech 1659-77 se dočkal (dík hraběti [[Maxmilián Martinic|Maxmiliánovi Martinicovi]]) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.
 
Po roce [[1750]] se začaly Bubny – zejména na území vymezeném dnešní ulicí Skaleckou, Strossmayerovým náměstím (dříve Bubenským náměstím), Bubenskou ulicí (nad stanicí metra Vltavská) a Vltavou rychle rozvíjet. V roce [[1850]] byly katastrální obce Bubny (zahrnující území dnešní Letné) a zemědělské katastrální obce Holešovice sloučeny do jediné katastrální obce [[Holešovice – BubnyHolešovice–Bubny]], a v roce 1884 se takto sloučená obec stala sedmou městskou čtvrtí – [[Praha VII|Prahou VII]].
 
Při dalším rozvoji Prahy a jejích správních reformách vytratilo se jméno Bubny z názvu katastrálního území [[Holešovice-Bubny]] a někdy od 70. let 20. století se pro stejné katastrální území nazývá už jen název [[Holešovice]]. Většinu někdejšího katastrálního území Bubny znají dnešní Pražané spíše jako [[Letná|Letnou]]. Jméno Buben dnes připomíná Bubenská ulice a Bubenské nábřeží.
1 083

editací

Navigační menu