František Valoušek: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
začleněny informace od anonymního uživatele
Řádek 16: Řádek 16:
|datum_úmrtí = [[14. březen|14. března]] [[1932]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
|datum_úmrtí = [[14. březen|14. března]] [[1932]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
|místo_úmrtí = [[Kroměříž]]
|místo_úmrtí = [[Kroměříž]]
| strana = [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě|Mor.-slez. křesť.-soc. str.]]<br />[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]
| strana = [[Katolická strana národní na Moravě|Katol. str. národní na Mor.]]<br />[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]
| manžel/ka =
| manžel/ka =
| děti =
| děti =
Řádek 22: Řádek 22:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
⚫
'''František Valoušek''', též '''Franz Walouschek''' ([[26. červenec|26. července]] [[1863]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]] – [[14. březen|14. března]] [[1932]], [[Kroměříž]]), byl [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], organizátor katolických spolků a politických stran od konce 19. století, člen [[Katolická strana národní na Moravě|Katolické strany národní na Moravě]], [[Československo|československý]] politik, poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]] a senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]].

⚫
'''František Valoušek''', též '''Franz Walouschek''' ([[26. červenec|26. července]] [[1863]], [[Vřesovice (okres Prostějov)|Vřesovice]] – [[14. březen|14. března]] [[1932]], [[Kroměříž]]), byl [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], [[Československo|československý]] politik, poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]] a senátor [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]].


== Biografie ==
== Biografie ==
⚫
Pocházel z [[řemeslo|řemeslnické]] [[rodina|rodiny]] krejčího z Hané. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli. I [[teologie|teologii]] absolvoval v [[Olomouc|Olomouci]], kde také v roce [[1887]] přijal [[kněz|kněžské]] [[svěcení]]. Poté působil na různých místech jako [[farní vikář|kaplan]], například v letech [[1895]]-[[1905]] ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], a nějakou dobu pracoval rovněž jako [[katecheta]]. Pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni. V roce 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.


V roce [[1901]] se zúčastnil [[sjezd|sjezdu]] [[Češi|českých]] [[církve sjednocené s Římem|katolíků]] v [[Kroměříž|Kroměříži]], kde [[25. srpen|25. srpna]] [[rétorika|řečnil]] o sociální otázce. V roce [[1899]] byl jmenován [[farář|farářem]] v [[Němčice nad Hanou|Němčicích na Hané]], kde strávil značnou část svého [[život|života]]. Počátkem 20. let [[20. století]] se stal [[probošt|proboštem]] [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|kroměřížské kapituly]], jímž zůstal až do své [[smrt|smrti]], a v roce [[1923]] byl jmenován [[monsignore|prelátem Jeho Svatosti]].
===Kněžské působení ===

⚫
Pocházel z početné rodiny hanáckého krejčího. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli bohosloví, na kněze vysvěcen v roce 1887. Krátce působil jako katecheta ve Vítkovicích, pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni, v r. 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.


Byl také [[literatura|literárně]] a politicky činný, publikoval zejména v [[Morava|moravských]] [[časopis|časopisech]]. Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Během svého působení na [[Ostrava|Ostravsku]] krátce redigoval časopis ''Zájmy dělnictva''. Publikoval povídky ze života moravského lidu (''Vrstevnice'') a historické romány (''Z těžkých dob Moravy'') a překládal z [[ukrajinština|ukrajinštiny]].
=== Křesťansko-sociálním politikem ===


Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Od počátku 90. let vyvíjel horlivou přednáškovou a organizační práci a krátce redigoval ostravské Zájmy dělnictva. Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal P. Janu Šrámkovi, který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Křesťansko-sociální strany na Moravě a ve Slezsku, jenž proběhl na Velehradě.
Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal [[Janu Šrámek|Janu Šrámkovi]], který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě|Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě]], jenž proběhl na Velehradě.


V roce 1901 Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do vídeňské říšské rady a mandát si udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na moravském zemském sněmu v letech 1906-1913.<ref>{{Citace elektronické monografie
V roce [[1901]] Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] a mandát si v ní udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] v letech [[1906]]-[[1913]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = divadloschod.cz
| vydavatel = divadloschod.cz
| titul = Slovník osobností východní Moravy
| titul = Slovník osobností východní Moravy
Řádek 72: Řádek 70:
| datum přístupu = 2011-11-30}}</ref>
| datum přístupu = 2011-11-30}}</ref>


⚫
I přes politickou aktivitu pokračoval v literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat. V roce [[1930]] začal trpět těžkou [[srdeční choroby|srdeční chorobou]], která následně vedla k jeho úmrtí.
===Literární činnost ===

⚫
Politickou práci tohoto velmi pilného preláta provázela literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat.


== Dílo ==
== Dílo ==

{{NK ČR|jk01141333}}
{{NK ČR|jk01141333}}


Řádek 95: Řádek 90:
* ''V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II'', Šlépěje života, Přerov 1930
* ''V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II'', Šlépěje života, Přerov 1930
* ''Perly v hlubinách a jiné povídky'', Šlépěje života, Přerov 1932
* ''Perly v hlubinách a jiné povídky'', Šlépěje života, Přerov 1932

Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.
Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.


Řádek 103: Řádek 97:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* MAREK, Pavel: ''František Valoušek''. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285
* MAREK, Pavel: František Valoušek. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285
* František Valoušek.'' Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257
* František Valoušek. Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257
* MAREK, Pavel: ''Čeští křesťanští sociálové''. Olomouc, UP 2012.
* MAREK, Pavel: Čeští křesťanští sociálové. Olomouc, UP 2012.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 116: Řádek 110:
[[Kategorie:Úmrtí 1932]]
[[Kategorie:Úmrtí 1932]]
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Členové Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě]]
[[Kategorie:Členové Katolické strany národní na Moravě]]
[[Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění]]

Verze z 8. 4. 2012, 10:51

Šablona:Infobox Politik František Valoušek, též Franz Walouschek (26. července 1863, Vřesovice – 14. března 1932, Kroměříž), byl český římskokatolický kněz, organizátor katolických spolků a politických stran od konce 19. století, člen Katolické strany národní na Moravě, československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Československou stranu lidovou a senátor Národního shromáždění ČSR.

Biografie

Pocházel z řemeslnické rodiny krejčího z Hané. Na popud staršího bratra-kněze po absolvování Slovanského gymnázia v Olomouci (1882) studoval v hanácké metropoli. I teologii absolvoval v Olomouci, kde také v roce 1887 přijal kněžské svěcení. Poté působil na různých místech jako kaplan, například v letech 1895-1905 ve Vítkovicích, a nějakou dobu pracoval rovněž jako katecheta. Pak vystřídal řadu kaplanských míst – v Brance, Šumicích, Satříči a Chropyni. V roce 1899 se vrátil do rodného kraje a do roku 1920 působil v Němčicích nad Hanou jako kaplan, farář a děkan. V roce 1920 byl povolán do Kroměříže na místo probošta Kolegiátní kapituly u sv. Mořice, v roce 1923 jmenován prelátem a v roce 1925 apoštolským protonotářem.

V roce 1901 se zúčastnil sjezdu českých katolíků v Kroměříži, kde 25. srpna řečnil o sociální otázce. V roce 1899 byl jmenován farářem v Němčicích na Hané, kde strávil značnou část svého života. Počátkem 20. let 20. století se stal proboštem kroměřížské kapituly, jímž zůstal až do své smrti, a v roce 1923 byl jmenován prelátem Jeho Svatosti.

Byl také literárně a politicky činný, publikoval zejména v moravských časopisech. Od studentských let se zajímal o sociální problematiku, publikoval už jako bohoslovec, a jeho hluboké teoretické vědomosti a rozhled po evropské literatuře vedly olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna k rozhodnutí připravovat ho pro stolici sociologie na olomoucké teologické fakultě. Během svého působení na Ostravsku krátce redigoval časopis Zájmy dělnictva. Publikoval povídky ze života moravského lidu (Vrstevnice) a historické romány (Z těžkých dob Moravy) a překládal z ukrajinštiny.

Od roku 1897 stál v čele úsilí o vytvoření Sdružení katolických spolků arcidiecéze olomoucké a svolal jeho sjezdy v Hulíně (říjen 1897) a ve Vítkovicích (červenec 1898). Podpořil iniciativu redaktora Antonína Rybníčka k založení obdobného sdružení v Brně (Sdružení katolických spolků v diecézi brněnské, listopad 1898) a na sjezdu ve Vyškově v dubnu 1899 vzniklo Zemské ústředí křesťanských sociálů na Moravě, které současně připravilo návrh a podklady pro politizaci tohoto proudu a založení křesťansko-sociální strany na Moravě. Valoušek zřejmě jako člen Národní strany katolické na Moravě ustoupil do pozadí a vůdčí roli přenechal Janu Šrámkovi, který připravil na 3. a 4. září 1899 ustavující sjezd Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě, jenž proběhl na Velehradě.

V roce 1901 Valoušek poprvé kandidoval za Národní stranu katolickou na Moravě do Říšské rady a mandát si v ní udržel až do roku 1918. Jako poslanec zastupoval slovácké volební kraje na Moravském zemském sněmu v letech 1906-1913.[1][2]

Od roku 1918 zasedal za lidovce v Revolučním národním shromáždění.[3] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V roce 1924 se stal místopředsedou senátu poté, co zemřel senátor Josef Kadlčák. Mandát senátora obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 (stal se opět i místopřesedou horní komory parlamentu) a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu zasedal do své smrti roku 1932. Pak ho jako náhradník vystřídal Leopold Koubek.[4][5][6]

I přes politickou aktivitu pokračoval v literární činnosti, v níž zpracovával vedle náboženských a historických témat především sociální látku. Zatímco jeho básnická tvorba (v češtině a latině) zůstala pouze na okraji a je roztroušena po řadě novin a časopisů (Našinec), dobově našly ohlas jeho povídky (1897 Tři povídky, Vrstevnice a jiné povídky) a dramatické práce (Srdce a peníze, Zkáza, Svatý Václav, Chudáček Boží, Svatá Alžběta); ve 30. l. vyšly v několika svazcích v Přerově v edici Šlépěje života. Překládal z ukrajinštiny. Zájem o literaturu a umění Valouška přivedl do řad české Katolické moderny, publikoval v Novém životě a účastnil se jejích prvních sjezdů. Řadu let byl předsedou Matice svatohostýnské a na posvátném Hostýně se také nechal pochovat. V roce 1930 začal trpět těžkou srdeční chorobou, která následně vedla k jeho úmrtí.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Valoušek

  • Vrstevnice a jiné povídky, Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1897
  • Tři povídky Františka Valouška, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, Brno 1897
  • Jaké manželství chceme?, Liga kněží arcidiecése olomoucké, Olomouc 1906
  • Dvě cesty – povídka z pohorské vesnice, vlastním nákladem, Přerov
  • Chudáček boží – drama ve 4 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1922
  • Srdce a peníze – vesnické drama moravské o 5 jednáních, Družstevní knihtiskárna, Hradec Králové 1926
  • Svatá Alžběta – drama o 5 jednáních, Tiskové družstvo, Hradec Králové 1927
  • Jesličky – dramatický obraz o 4 jednáních, Šlépěje života, Přerov 1927
  • Svatý Václav – truchlohra ve 3 jednáních s proměnou, Šlépěje života, Přerov 1928
  • Zkáza – nesváry synů Svatoplukových a zkáza říše Velkomoravské nájezdy Maďarů, Šlépěje života, Přerov 1929
  • V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního I, Šlépěje života, Přerov 1929
  • Spása a sláva, Šlépěje života, Přerov 1929
  • Rostislav a Pribina, Šlépěje života, Přerov 1929
  • V otroctví šachet a pecí – obrazy a povídky ze života sociálního II, Šlépěje života, Přerov 1930
  • Perly v hlubinách a jiné povídky, Šlépěje života, Přerov 1932

Poznámka: Uvedeno je vždy jen první vydání titulu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Slovník osobností východní Moravy [online]. divadloschod.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 261, 295-296. 
  3. ↑ František Valoušek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • MAREK, Pavel: František Valoušek. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha, Akropolis 2007, s. 284-285
  • František Valoušek. Časopis katolického duchovenstva, 78, 1932, č. 4, s. 257
  • MAREK, Pavel: Čeští křesťanští sociálové. Olomouc, UP 2012.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Valoušek&oldid=8364361“