Choteč (okres Praha-západ): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 4. 2012, 22:19

Obec Choteč se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 17 km jihozápadně od centra Prahy a 5 km severozápadně od města Černošice. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 319 obyvatel.

Historie

V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní Radotínský potok (1115: ad rivulum Chotc) a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: silvam Chotsche). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví cisterciáckého kláštera v Plasích, který je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem 14. století, jak dokládá zmínka z roku 1336 (villae Chots). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí. Z poloviny 15. století pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty sgrafit s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu Škrábek v místě zvaném Na zámkách. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce 1301 pan Eliáš z Tuchoměřic. Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce 1622 zkonfiskován panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve stavovském povstání. Celý pak připadl kapitule u kostela Všech svatých na Pražském hradě, která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, svaté Kateřiny a svatého Jana Nepomuckého z roku 1764. Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální kostel sv. Kateřiny z let 1697 až 1709, který dokresluje panorama vesnice.

Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce 1856 zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo mumifikovanou mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov^[1]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ^[2]
1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ^[3]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ^[4]
1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ^[5]
1949 Pražský kraj, okres Praha-západ^[6]
1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Choteč (423 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[7]

2 hostince, kolář, 2 mlýny, 4 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, truhlář, velkostatek

Pamětihodnosti

Kostel svaté Kateřiny
Sousoší svaté Kateřiny na návsi
Hradiště Na zámkách, archeologické naleziště
Několik starých mlýnů v údolí Radotínského potoka

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace

Do obce vedou silnice III. třídy.

Železnice

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava

V obci měly zastávky autobusové linky 309 Praha,Zličín - Choteč - Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 10 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín - Černošice,žel.zast. (denně mnoho spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).

Další fotografie

Kostel svaté Kateřiny
Ulice ve vesnici
Pohled do údolí

Reference

↑ http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]
↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 435. (česky a německy)

Obrázky, zvuky či videa k tématu Choteč na Wikimedia Commons

Šablona:Geo cz Šablona:InfoAktual

[1] ttp://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918]

[2] Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.

[3] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[4] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[5] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.

[6] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.

[7] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 435. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 == Historie ==
-V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní [[Radotínský potok]] ([[1115]]: ''ad rivulum Chotc'') a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: ''silvam Chotsche''). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[Klášter Plasy|kláštera v Plasích]], který je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem [[14. století]], jak dokládá zmínka z roku [[1336]] (''villae Chots''). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí. Z poloviny [[15. století]] pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty [[sgrafito|sgrafit]] s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu ''Škrábek'' v místě zvaném ''Na zámkách''. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce [[1301]] pan Eliáš z Tuchoměřic. Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce [[1622]] zkonfiskován panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]]. Celý pak připadl kapitule u [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostela Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] a [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] z roku [[1764]]. Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální [[Kostel svaté Kateřiny (Choteč)|kostel sv. Kateřiny]] z let [[1697]] až [[1709]], který dokresluje panorama vesnice.
+V případě Chotče je jméno doloženo dávno před vznikem vesnice; původně šlo o název, kterým býval označován dnešní [[Radotínský potok]] ([[1115]]: ''ad rivulum Chotc'') a les, nacházející se v místech nynější vsi (1301: ''silvam Chotsche''). Zdejší pozemky bývaly ve vlastnictví [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[Klášter Plasy|kláštera v Plasích]], který je pronajímal světským držitelům. Ves byla založena teprve počátkem [[14. století]], jak dokládá zmínka z roku [[1336]] (''villae Chots''). Sídlil zde tehdy Ješek z Chotče, jehož potomkové drželi tato místa ještě dlouhá desetiletí. Z poloviny [[15. století]] pochází také zmínka o druhé tvrzi, jejíž renesanční zbytky se dnes nacházejí v objektu dvora bývalého státního statku. Jsou to fragmenty [[sgrafito|sgrafit]] s psaníčky a rostlinné ornamenty. Ze starší první tvrze nezbylo, až na zbytky příkopu, dnes již nic. Byla postavena na ostrohu ''Škrábek'' v místě zvaném ''Na zámkách''. Snad se jednalo o sídlo, které měl vybudovat po roce [[1301]] pan Eliáš z Tuchoměřic. Druhý panský dvůr vybudovaný ve středu obce byl v roce [[1622]] [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskován]] panu Jiřímu Magrlemu ze Solíšku za účast ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]]. Celý pak připadl kapitule u [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostela Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], která jej vlastní dodnes. Přede dvorem stojí dvě sochy, [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] a [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] z roku [[1764]]. Na pahorku nade vsí stojí o samotě na jihozápadní straně a v pěkné poloze, filiální [[Kostel svaté Kateřiny (Choteč)|kostel sv. Kateřiny]] z let [[1697]] až [[1709]], který dokresluje panorama vesnice.
 Kostelu dominují dvě věže. Při požáru jedné z nich v roce [[1856]] zřícené zdivo roztříštilo náhrobní kámen chrámové hrobky a odhalilo [[mumie|mumifikovanou]] mrtvolu správce statku. Odtažené, na zem shozené víko rakve a na kost okousané prsty nebožtíka ukázaly, že správce statku byl pohřben zaživa.