Huroni: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám simple:Wyandot people |
m napřímení odkazu |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Huroni kdysi tvořili konfederaci čtyř a od počátku 17. století pěti kmenů severoamerických [[Indiáni|Indiánů]], obývajících na přelomu 16. a 17. století vesnice u [[Huronské jezero|Huronského jezera]], provincie [[Ontario (provincie)|Ontario]], [[Kanada]]. To bylo před jejich prvními styky s Evropany a následné decimace populace kmene virem neštovic. A také před válkami s Irokézy, které si později znepřátelili. |
Huroni kdysi tvořili konfederaci čtyř a od počátku 17. století pěti kmenů severoamerických [[Indiáni|Indiánů]], obývajících na přelomu 16. a 17. století vesnice u [[Huronské jezero|Huronského jezera]], provincie [[Ontario (provincie)|Ontario]], [[Kanada]]. To bylo před jejich prvními styky s Evropany a následné decimace populace kmene virem neštovic. A také před válkami s Irokézy, které si později znepřátelili. |
||
Před příchodem Evropanů do tohoto regionu dosahoval tento kmen počtu kolem 30.000 lidí. [[Animismus|Animistické náboženství]] ustupovalo pod vlivem [[ |
Před příchodem Evropanů do tohoto regionu dosahoval tento kmen počtu kolem 30.000 lidí. [[Animismus|Animistické náboženství]] ustupovalo pod vlivem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitských]] misionářů v průběhu 17. století křesťanství. Živili se lovem, rybolovem a primitivním zemědělstvím. S příchodem francouzských obchodníků s kožešinami se orientovali na lov kožešinové zvěře a vyměňovali za své úlovky potraviny a zbraně. V roce 1649 využili jejich tradiční nepřátelé Irokézové oslabení konfederace epidemií neštovic ve druhé polovině 40. let k útoku, který znamenal fakticky likvidaci kmene. |
||
Většinu jeho příslušníků Irokézové pobili, část pak nepřežila bez zásob (které jim vítězové ukradli nebo zničili) následující zimu. Několik stovek se zachránilo útěkem do [[Ohio|Ohia]] a [[Nebraska|Nebrasky]], zbytek odvedli jezuité do okolí [[Québec]]u. Ve druhé polovině 20. století žily v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]] necelé dva tisíce Huronů asimilovaných většinou početnějšími kmeny.<ref>Amerika v proměnách staletí</ref> |
Většinu jeho příslušníků Irokézové pobili, část pak nepřežila bez zásob (které jim vítězové ukradli nebo zničili) následující zimu. Několik stovek se zachránilo útěkem do [[Ohio|Ohia]] a [[Nebraska|Nebrasky]], zbytek odvedli jezuité do okolí [[Québec]]u. Ve druhé polovině 20. století žily v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]] necelé dva tisíce Huronů asimilovaných většinou početnějšími kmeny.<ref>Amerika v proměnách staletí</ref> |
||
Verze z 30. 3. 2012, 22:51
Šablona:Infobox etnické skupiny Huroni (z francouzského hure – hlava divokého prasete) (též Wendatové, Wyandottové – obyvatelé poloostova, ostrované) vlastním jménem Onkvaonvé (tedy „Praví muži“) jsou jedni z původních obyvatel Severní Ameriky, připadající do irokézské skupiny jazykově příbuzných kmenů. V jazyce Irokézů jsou známi jako Wendatové, zatímco Wyandottové, tak jak jsou dnes nazýváni, vznikli spojením dvou zbylých kmenů Huronské konfederace s příbuzným kmenem Petunů v 17. století.
Historie
Huroni kdysi tvořili konfederaci čtyř a od počátku 17. století pěti kmenů severoamerických Indiánů, obývajících na přelomu 16. a 17. století vesnice u Huronského jezera, provincie Ontario, Kanada. To bylo před jejich prvními styky s Evropany a následné decimace populace kmene virem neštovic. A také před válkami s Irokézy, které si později znepřátelili.
Před příchodem Evropanů do tohoto regionu dosahoval tento kmen počtu kolem 30.000 lidí. Animistické náboženství ustupovalo pod vlivem jezuitských misionářů v průběhu 17. století křesťanství. Živili se lovem, rybolovem a primitivním zemědělstvím. S příchodem francouzských obchodníků s kožešinami se orientovali na lov kožešinové zvěře a vyměňovali za své úlovky potraviny a zbraně. V roce 1649 využili jejich tradiční nepřátelé Irokézové oslabení konfederace epidemií neštovic ve druhé polovině 40. let k útoku, který znamenal fakticky likvidaci kmene. Většinu jeho příslušníků Irokézové pobili, část pak nepřežila bez zásob (které jim vítězové ukradli nebo zničili) následující zimu. Několik stovek se zachránilo útěkem do Ohia a Nebrasky, zbytek odvedli jezuité do okolí Québecu. Ve druhé polovině 20. století žily v USA a Kanadě necelé dva tisíce Huronů asimilovaných většinou početnějšími kmeny.[1]
Současnost
Huroni, resp. Wyandottové, dnes žijí v rezervacích v Québecu a v třech hlavních komunitách, jednotlivě spravovaných, v USA.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Amerika v proměnách staletí
- ↑ Kultura na území původních obyvatel [online]. (The Canadian Museum of Civilization). Dostupné online.
Literatura
- OLIVE PATRICIA, Dickason. Encyclopedia of North American Indians. Boston: Houghton Mifflin, 1996. ISBN ISBN 0-395-66921-9. S. 263.
- TRIGGER, Bruce. The Huron: Farmers of the North. New York: Holt, 1969. ISBN ISBN 0-03-079550-8.
- TRIGGER, Bruce. The Children of Aataentsic: A History of the Huron People to 1660. Kingston and Montreal: McGill-Queen's University Press., 1987. ISBN ISBN 0-7735-0627-6.
- SAGARD, Gabriel. Le grand voyage au pays des Hurons. Paříž: [s.n.], 1632.