Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 3. 2012, 00:49

Viktorín z Poděbrad byl šlechtic, který pocházel z významného rodu pánů z Kunštátu.

Jeho otcem byl Boček starší z Poděbrad. První písemná zmínka o Viktorínovi pochází z roku 1417. Viktorín stejně jako další příslušníci jeho rodu uváděl někdy dalším s příjmením jménem Boček, což bylo historicky oblíbené jméno po jednom z otců rodu Kunštátů Bočkovi z Jaroslavic a ze Zbraslavi.

Po vypuknutí husitských válek se Viktorín stal významným velitelem kališnických vojsk. V roce 1420 se účastnil se obléhání a bitvy pod Vyšehradem. Po bitvě působil jako jedna z čelních osobností v Praze, avšak z důvodů intrik z Prahy odešel a uchýlil se na Poděbrady, pobýval i na hradě Litice, po kterých se též v tomto období psal. Roku 1421 se však do Prahy vrátil a stal se pražským vojenským hejtmanem. Pohyboval se ve vysoké politice, která se uskutečňovala nejen na úrovni státních záležitostí, ale i na úrovni různých politických i osobních zájmů mezi jednotlivými husitskými hejtmany či seskupeními. Viktorín se ze svým bratrem Hynkem často účastnil tažení na Moravu, kde měli své rodové majetky pánů z Kunštátu. Viktorín se účastnil i mnohých bitev, pro něj jednou z nejvýznamnějších a zároveň poslední byla bitva u Ústí nad Labem v roce 1426. Viktorín zemřel za půl roku po ní, buď 1. nebo 4. ledna 1427.

Rodina

manželka- Anna z Vartemberka (*1403 - †1459)
syn Jiří z Kunštátu a Poděbrad - český král v letech 1458 - 1471.
dcera Alžběta (1422 - 1501) - manžel Jindřich z Dubé a Lipé
dcera Markéta (1425-1476) - manžel Bohuslav ze Žeberka a Plané

Literatura

FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.

Externí odkazy

http://genealogy.euweb.cz(rodokmen) (pozn.: rodokmen je nepřesný, vychází ze starší literatury)

Verze z 24. 4. 2011, 22:21 editovat MystBot (diskuse \| příspěvky) 21 532 editací m r2.7.1) (robot přidal: en:Victor of Kunštát and Poděbrady ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 3. 2012, 00:49 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 4:		Řádek 4:
	Jeho otcem byl [[Boček starší z Poděbrad]]. První písemná zmínka o Viktorínovi pochází z roku [[1417]]. Viktorín stejně jako další příslušníci jeho rodu uváděl někdy dalším s příjmením jménem Boček, což bylo historicky oblíbené jméno po jednom z otců rodu Kunštátů [[Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi\|Bočkovi z Jaroslavic a ze Zbraslavi]].		Jeho otcem byl [[Boček starší z Poděbrad]]. První písemná zmínka o Viktorínovi pochází z roku [[1417]]. Viktorín stejně jako další příslušníci jeho rodu uváděl někdy dalším s příjmením jménem Boček, což bylo historicky oblíbené jméno po jednom z otců rodu Kunštátů [[Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi\|Bočkovi z Jaroslavic a ze Zbraslavi]].

	Po vypuknutí [[~~husitské války~~\|husitských válek]] se Viktorín stal významným velitelem kališnických vojsk. V roce [[1420]] se účastnil se [[Bitva pod Vyšehradem\|obléhání a bitvy pod Vyšehradem]]. Po bitvě působil jako jedna z čelních osobností v Praze, avšak z důvodů intrik z Prahy odešel a uchýlil se na [[Poděbrady]], pobýval i na hradě [[Litice]], po kterých se též v tomto období psal. Roku [[1421]] se však do Prahy vrátil a stal se pražským vojenským hejtmanem. Pohyboval se ve vysoké politice, která se uskutečňovala nejen na úrovni státních záležitostí, ale i na úrovni různých politických i osobních zájmů mezi jednotlivými husitskými hejtmany či seskupeními. Viktorín se ze svým bratrem Hynkem často účastnil tažení na [[Morava (země)\|Moravu]], kde měli své rodové majetky pánů z Kunštátu. Viktorín se účastnil i mnohých bitev, pro něj jednou z nejvýznamnějších a zároveň poslední byla [[bitva u Ústí nad Labem]] v roce [[1426]]. Viktorín zemřel za půl roku po ní, buď 1. nebo 4. ledna [[1427]].		Po vypuknutí [[Husitství\|husitských válek]] se Viktorín stal významným velitelem kališnických vojsk. V roce [[1420]] se účastnil se [[Bitva pod Vyšehradem\|obléhání a bitvy pod Vyšehradem]]. Po bitvě působil jako jedna z čelních osobností v Praze, avšak z důvodů intrik z Prahy odešel a uchýlil se na [[Poděbrady]], pobýval i na hradě [[Litice]], po kterých se též v tomto období psal. Roku [[1421]] se však do Prahy vrátil a stal se pražským vojenským hejtmanem. Pohyboval se ve vysoké politice, která se uskutečňovala nejen na úrovni státních záležitostí, ale i na úrovni různých politických i osobních zájmů mezi jednotlivými husitskými hejtmany či seskupeními. Viktorín se ze svým bratrem Hynkem často účastnil tažení na [[Morava (země)\|Moravu]], kde měli své rodové majetky pánů z Kunštátu. Viktorín se účastnil i mnohých bitev, pro něj jednou z nejvýznamnějších a zároveň poslední byla [[bitva u Ústí nad Labem]] v roce [[1426]]. Viktorín zemřel za půl roku po ní, buď 1. nebo 4. ledna [[1427]].