Apoštolská prefektura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nové heslo |
wikifizace (vn. odkazy) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Apoštolská prefektura''' je podle kanonického práva (Kodex kanonického práva 1983, kánon 371) ''„určitá část Božího lidu, která vzhledem ke zvláštním okolnostem nebyla dosud zřízena jako diecéze a je svěřena do pastýřské péče apoštolského prefekta, který ji řídí jménem papeže“'' <ref>http://web.katolik.cz/feeling/library/Kodex.pdf, str. 45 </ref> . Bývá ustanovena dočasně, v jejím čele stojí apoštolský prefekt nemusí být |
'''Apoštolská prefektura''' je podle [[kanonické právo|kanonického práva]] (Kodex kanonického práva 1983, kánon 371) ''„určitá část Božího lidu, která vzhledem ke zvláštním okolnostem nebyla dosud zřízena jako diecéze a je svěřena do pastýřské péče apoštolského prefekta, který ji řídí jménem papeže“'' <ref>http://web.katolik.cz/feeling/library/Kodex.pdf, str. 45 </ref> . Bývá ustanovena dočasně, v jejím čele stojí apoštolský prefekt, nemusí být [[biskup]]em. Ke zřízení apoštolské prefektury dochází nejčastěji v zemích, kde tvoří katolíci menšinu obyvatel. Podle vývoje politické situace v dané zemi může být apoštolská prefektura povýšena na [[apoštolský vikariát]], jak se to stalo například v roce [[2004]] v [[Brunej]]i. <ref>http://storico.radiovaticana.org/slo/storico/2004-10/18757.html </ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 21. 3. 2012, 13:30
Apoštolská prefektura je podle kanonického práva (Kodex kanonického práva 1983, kánon 371) „určitá část Božího lidu, která vzhledem ke zvláštním okolnostem nebyla dosud zřízena jako diecéze a je svěřena do pastýřské péče apoštolského prefekta, který ji řídí jménem papeže“ [1] . Bývá ustanovena dočasně, v jejím čele stojí apoštolský prefekt, nemusí být biskupem. Ke zřízení apoštolské prefektury dochází nejčastěji v zemích, kde tvoří katolíci menšinu obyvatel. Podle vývoje politické situace v dané zemi může být apoštolská prefektura povýšena na apoštolský vikariát, jak se to stalo například v roce 2004 v Bruneji. [2]
