Vlajka Tibetu: Porovnání verzí
zvětšení obrázku Tibetské vlajky - víc detailů |
m →Symbolika tibetské vlajky: překlep |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Symbolika tibetské vlajky == |
== Symbolika tibetské vlajky == |
||
Uprostřed vlajky je bílá zasněžená hora pod tmavě modrým nebem symbolizující Tibet, na jejímž vrcholku září žluté slunce symbolizující radost ze svobody, blahobyt a duchovní a materiální štěstí všech živých bytostí v Tibetu. Za sluncem je šest červených pásů zastupujících původních šest kmenů Se, Mu, Dong, Tong, Du a Ra, které jsou |
Uprostřed vlajky je bílá zasněžená hora pod tmavě modrým nebem symbolizující Tibet, na jejímž vrcholku září žluté slunce symbolizující radost ze svobody, blahobyt a duchovní a materiální štěstí všech živých bytostí v Tibetu. Za sluncem je šest červených pásů zastupujících původních šest kmenů Se, Mu, Dong, Tong, Du a Ra, které jsou považovány za předky Tibeťanů. Kombinace těchto pásů s barvou oblohy symbolizuje nepřetržitou ochranu duchovních nauk a světského života. Před horou stojí dva [[sněžný lev|sněžní lvi]] s plápolající hřívou reprezentující sjednocení duchovního a světského života. Ve svých zdvižených tlapách drží tříbarevný drahokam, který představuje [[Gautama Buddha|Buddhu]], [[Dharma|dharmu]] a [[Sangha (buddhismus)|sanghu]]. U jejich nohou leží dvoubarevný drahokam symbolizující správné etické chování založené na deseti buddhistických ctnostech a šestnácti způsobech lidského chování. Vlajka je ze tří stran žlutě lemována. Toto lemování představuje zlato jako symbol Buddhova učení. Strana bez lemu pak vyjadřuje otevřenost Tibetu vůči nebuddhistickému učení.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Symbolika tibetské vlajky | url = http://www.protibet.org/view.php?cisloclanku=2002120001 | datum vydání = 2002-12-12 | datum přístupu = 2009-03-01}}</ref> |
||
== Zdroje == |
== Zdroje == |
||
Verze z 11. 3. 2012, 00:56
Tibetská vlajka (přesněji oficiální vlajka tibetské exilové vlády) byla původně bojová zástava navržená ve dvacátých letech 20. století jedním Japoncem.[1] Poprvé byla představena 13. dalajlámou v roce 1912, který sjednotil vojenské vlajky všech tibetských provincií do jedné, kterou používala tibetská armáda až do roku 1950. V roce 1955 byla stanovena 14. dalajlámou jako oficiální vlajka Tibetu. Po protičínském povstání v roce 1959 byla vlajka na území ČLR zakázána. Výjimkou je Hongkong, kde tento zákaz neplatí.
Symbolika tibetské vlajky
Uprostřed vlajky je bílá zasněžená hora pod tmavě modrým nebem symbolizující Tibet, na jejímž vrcholku září žluté slunce symbolizující radost ze svobody, blahobyt a duchovní a materiální štěstí všech živých bytostí v Tibetu. Za sluncem je šest červených pásů zastupujících původních šest kmenů Se, Mu, Dong, Tong, Du a Ra, které jsou považovány za předky Tibeťanů. Kombinace těchto pásů s barvou oblohy symbolizuje nepřetržitou ochranu duchovních nauk a světského života. Před horou stojí dva sněžní lvi s plápolající hřívou reprezentující sjednocení duchovního a světského života. Ve svých zdvižených tlapách drží tříbarevný drahokam, který představuje Buddhu, dharmu a sanghu. U jejich nohou leží dvoubarevný drahokam symbolizující správné etické chování založené na deseti buddhistických ctnostech a šestnácti způsobech lidského chování. Vlajka je ze tří stran žlutě lemována. Toto lemování představuje zlato jako symbol Buddhova učení. Strana bez lemu pak vyjadřuje otevřenost Tibetu vůči nebuddhistickému učení.[2]
Zdroje
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlajka Tibetu na Wikimedia Commons
- ↑ FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet : historie ztracené země. Praha: BB/art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. S. 31.
- ↑ Symbolika tibetské vlajky [online]. 2002-12-12 [cit. 2009-03-01]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flag of Tibet na anglické Wikipedii.