Všeobecná branná povinnost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m r2.5.2) (Robot: Přidávám sh:Regrutacija |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[pt:Conscrição]] |
[[pt:Conscrição]] |
||
[[ru:Воинская обязанность]] |
[[ru:Воинская обязанность]] |
||
[[sh:Regrutacija]] |
|||
[[sl:Nabor]] |
[[sl:Nabor]] |
||
[[sv:Värnplikt]] |
[[sv:Värnplikt]] |
Verze z 24. 2. 2012, 13:44
Všeobecná branná povinnost je oficiální nařízení, podle kterého musí jedinci nastupovat na vojenskou službu.
Podle branné povinnosti se rozlišují systémy vojenské organizace:
- miliční systém – branné povinnosti podléhají všichni svobodní muži daného státu. Byl rozšířen v antických městských státech a v raně barbarských státech. Ve franské říši ho zrušil Karel Veliký v roce 807 a 811.
- lenní systém – branné povinnosti podléhají vazalové panovníka.
- žoldnéřský – stát chrání najatí (zverbovaní) vojáci bez ohledu na státní příslušnost. Má počátky již ve starověkém Římě, kde na jeho principu po dlouhé období fungovala římská armáda. Používal se běžně v byzantské říši, najímány byly často i jednotky rozprášených nájezdnických družin. Opět se objevil v 11. století a plně se rozvinul od 15. století. Vrcholu dosáhl žoldnéřský systém za třicetileté války, po roce 1648 nastal jeho úpadek.
- stálé vojsko – vyvinulo se z osobní družiny panovníka. Existuje od dob absolutismu. Je založeno na profesionálních vojácích a odvedených brancích, kdy územní jednotka měla povinnost zajistit kontingent vojáků. Za Velké francouzské revoluce byla v roce 1793 zavedena všeobecná branná povinnost neboli obdoba miličního systému.
Související články
Obrázky, zvuky či videa k tématu Branná povinnost na Wikimedia Commons