Trpísty: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie, památky v okolí, literatura
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (Robot: Přidávám roa-rup:Trpísty
Řádek 84: Řádek 84:
[[fr:Trpísty]]
[[fr:Trpísty]]
[[nl:Trpísty]]
[[nl:Trpísty]]
[[roa-rup:Trpísty]]
[[sk:Trpísty]]
[[sk:Trpísty]]

Verze z 16. 2. 2012, 14:13

Šablona:Infobox české obce a města

Trpísty (německy Trpist) je obec v Plzeňském kraji, 9 km severovýchodně od Stříbra. Obec sestává ze dvou částí – Sviňomazy a Trpísty o celkové rozloze 9,67 km². Ze 76 domů a 218 obyvatel připadá na místní část Trpísty 58 domů a 182 obyvatel (2001; pro srovnání v roce 1930 to bylo 74 domů se 333 obyvateli německé a 27 české národnosti). PSČ je 349 01, pošta Stříbro.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251.

Pamětihodnosti

Dominantou obce je pozdně barokní zámek z 18. století, který svou dochovaností v původním prostředí patří k nejlepším příkladům šlechtického sídla své doby v Čechách. Na návsi se ještě nachází zrekonstruovaná kaplička a napravo při silnici na Erpužice smírčí kříž na samém okraji obce.

Zámek Trpísty

Zámek Trpísty byl vystavěn mezi roky 1723 a 1729 pro Prospera Antona Josefa hraběte Sinzendorfa na místě středověkého hradu. Architekt není znám, neboť zámecký archiv byl ztracen v pozdním 18. století. Nedávné studie se domnívají, že zámek vystavěl Jakub Auguston, potomek italského architekta žijícího v Plzni. Celkovým pojetím a výzdobou se trpístský zámek vymyká ostatním Augustonovým dílům, která mají provinčnější charakter. Lze tedy Trpísty buď pokládat za jeho nejzralejší projekt nebo je autorem plánu někdo jiný.

Zámek je obdélná jednopatrová (dvoupodlažní) stavba, s páry oválných sálů nad sebou ve střední části. Tyto sály výrazně vystupují ze vstupního i zahradního průčelí zámku.

Klenbu přijímacího sálu v prvním patře pokrývá freska Oslava rodu Sinzendorfů od Václava Samuela Schmidta z Plané (1743), v postranních síních jsou ve štukových zrcadlech další nástropní malby téhož umělce. I fresku Výjev ze ságy o Argonautech na klenbě saly terreny provedl Schmidt v roce 1744.

Zámecká zahrada

Rozlehlá zámecká zahrada v anglickém stylu pozdního 19. století dnes obsahuje bohatou sbírku vzácných stromů, včetně samičího stromu ginkgo z 19. století.

Galerie

Turistické památky v okolí

Literatura

  • Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík, Divnopis - Proč se to tak jmenuje?. s. 190-191. Praha: Radioservis 2006

Části obce

Šablona:Geo czŠablona:InfoAktual