Adjunkt: Porovnání verzí
m Opr. |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Adjunkt''' (z [[Latina|lat.]] ''adjunctus''<ref>Adjunkt. In Rieger, František Ladislav: ''Slovník naučný''. Praha, Kober & Markgraf, 1860, svazek 1, s. 34.</ref>) bylo obecné označení pomocného konceptního [[úředník]]a, asistenta přiděleného k jinému samostatnému úředníkovi, případně jeho zástupce. Uplatňovali se ve školství, justici, lesnictví, církevní správě apod. |
'''Adjunkt''' (z [[Latina|lat.]] ''adjunctus''<ref>Adjunkt. In Rieger, František Ladislav: ''Slovník naučný''. Praha, Kober & Markgraf, 1860, svazek 1, s. 34.</ref>) bylo obecné označení pomocného konceptního [[úředník]]a, asistenta přiděleného k jinému samostatnému úředníkovi, případně jeho zástupce. Uplatňovali se ve školství, justici, lesnictví, církevní správě apod. |
||
[[Soud]]ní adjunkt byl tzv. pomocný [[Soudce|soudcovský]] úředník, který mohl být zaměstnán přímo u určitého soudu, nebo u [[Vrchní soud|vrchního zemského soudu]] a teprve pak přidělen k nějakému soudu v rámci jeho obvodu. U soudu mohl vykonávat všechny práce, kromě soudcovského rozhodování.<ref>§ 3 zákona č. 217/1896 ř. z., o organizaci soudní</ref> V tomto ohledu byl v podobném postavení jako [[asistent soudce |
[[Soud]]ní adjunkt byl tzv. pomocný [[Soudce|soudcovský]] úředník, který mohl být zaměstnán přímo u určitého soudu, nebo u [[Vrchní soud|vrchního zemského soudu]] a teprve pak přidělen k nějakému soudu v rámci jeho obvodu. U soudu mohl vykonávat všechny práce, kromě soudcovského rozhodování.<ref>§ 3 zákona č. 217/1896 ř. z., o organizaci soudní</ref> V tomto ohledu byl v podobném postavení jako [[asistent soudce]]. |
||
U [[Protestantismus|protestantských]] církví adjunkt označoval [[vikář]]e, výpomocného duchovního správce, který býval ustanoven z okruhu kandidátů teologie v případě delšího zaneprázdnění řádného faráře. Mohl vyřizovat všechny farní záležitosti a někdy měl i právo faráře po jeho odchodu na odpočinek nahradit.<ref>Adjunkt. In ''Ottův slovník naučný''. Praha, J. Otto, 1889, svazek 1, s. 208.</ref> |
U [[Protestantismus|protestantských]] církví adjunkt označoval [[vikář]]e, výpomocného duchovního správce, který býval ustanoven z okruhu kandidátů teologie v případě delšího zaneprázdnění řádného faráře. Mohl vyřizovat všechny farní záležitosti a někdy měl i právo faráře po jeho odchodu na odpočinek nahradit.<ref>Adjunkt. In ''Ottův slovník naučný''. Praha, J. Otto, 1889, svazek 1, s. 208.</ref> |
Verze z 10. 2. 2012, 18:19
Adjunkt (z lat. adjunctus[1]) bylo obecné označení pomocného konceptního úředníka, asistenta přiděleného k jinému samostatnému úředníkovi, případně jeho zástupce. Uplatňovali se ve školství, justici, lesnictví, církevní správě apod.
Soudní adjunkt byl tzv. pomocný soudcovský úředník, který mohl být zaměstnán přímo u určitého soudu, nebo u vrchního zemského soudu a teprve pak přidělen k nějakému soudu v rámci jeho obvodu. U soudu mohl vykonávat všechny práce, kromě soudcovského rozhodování.[2] V tomto ohledu byl v podobném postavení jako asistent soudce.
U protestantských církví adjunkt označoval vikáře, výpomocného duchovního správce, který býval ustanoven z okruhu kandidátů teologie v případě delšího zaneprázdnění řádného faráře. Mohl vyřizovat všechny farní záležitosti a někdy měl i právo faráře po jeho odchodu na odpočinek nahradit.[3]