Emerich Uherský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: fa:ایمره
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ro:Imre al Ungariei
Řádek 80: Řádek 80:
[[pl:Emeryk węgierski]]
[[pl:Emeryk węgierski]]
[[pt:Emérico da Hungria]]
[[pt:Emérico da Hungria]]
[[ro:Imre al Ungariei]]
[[ru:Имре (король Венгрии)]]
[[ru:Имре (король Венгрии)]]
[[sh:Emerik, hrvatsko-ugarski kralj]]
[[sh:Emerik, hrvatsko-ugarski kralj]]

Verze z 4. 2. 2012, 21:27

Emerichova korunovace na středověké iluminaci (Chronicon Pictum)

Příbuzenstvo
otec Béla III. Uherský
matka Anežka de Châtillon
manželka Konstancie Aragonská
syn Ladislav III. Uherský
bratr Ondřej II. Uherský

Emerich (maďarsky Imre, chorvatsky Emerik, slovensky Imrich; 117430. listopadu 1204) byl chorvatský a dalmatský vévoda, uherský král a chorvatský král pocházející z rodu Arpádovců.

Život

Narodil se roku 1174 jako nejstarší syn uherského krále Bély III. a jeho první manželky Anežky, dcery Renauda de Châtillon. Za uherského krále byl korunován ještě za života svého otce v roce 1182. Znovu korunován byl v roce 1194, kdy byl svým otcem ustanoven vévodou chorvatským a dalmatským. Oženil se s Konstancií, dcerou aragonského krále Alfonsa II.

Po otcově smrti musel několikrát čelit revoltám svého mladšího bratra Ondřeje, které vyvolávaly neklid v celé zemi.[1] Před svou smrtí nechal korunovat uherským králem svého malého syna Ladislava a jako poručníka, který měl spravovat zemi až do jeho dospělosti, mu určil právě Ondřeje. Ten se ale po Emerichově smrti choval k vdově Konstancii a čtyřletému chlapci velmi tvrdě, oba museli před ním uprchnout do Rakouska, kde Ladislav roku 1205 zemřel a na uherský trůn nastoupil jeho strýc Ondřej II.

Vývod z předků

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Emerich Uherský na Wikimedia Commons

  1. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. S. 62. 

Literatura

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 

Šablona:Pahýl - panovník