Znělec: Porovnání verzí
m Editace uživatele 193.165.13.59 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je ZéroBot |
|||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Znělec je neobvyklý v tom, že se |
Znělec je neobvyklý v tom, že se axaxaxax z vysoce křemičitě nenasycených tavenin při nízkém stupni částečného tavení (méně než 10 %) vysoce hliníkových hornin zemské kůry jako je [[tonalit]], [[monzonit]] a [[přeměněná hornina|přeměněné horniny]]. Slabé natavení takových hornin uvolňuje [[hliník]], [[draslík]], [[sodík]] a [[vápník]] tavením [[živec|živce]] s účastí [[mafický minerál|mafických minerálů]]. Tavenina je podsycená [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]] ([[křemen]]em), tj. ztuhlá hornina neobsahuje [[krystal]]y. |
||
Výskyt znělce je spojen s několika druhy geologických procesů a tektonických jevů, které mohou vést k tavení s potřebnými vlastnostmi. Patří sem pevninský vulkanismus [[horká skvrna|horkých skvrn]], jaký se může formovat nad [[plášťová pluma|plášťovými plumami]] přikrytými tlustou pevninskou [[zemská kůra|zemskou kůrou]]. [[Žula|Žuly]] typu A a zásadité vulkanické provincie se obvykle spojují se znělcem. Znělce mohou také vznikat částečným tavením spodních žulových desek v kolizních [[orogén]]ních zónách. |
Výskyt znělce je spojen s několika druhy geologických procesů a tektonických jevů, které mohou vést k tavení s potřebnými vlastnostmi. Patří sem pevninský vulkanismus [[horká skvrna|horkých skvrn]], jaký se může formovat nad [[plášťová pluma|plášťovými plumami]] přikrytými tlustou pevninskou [[zemská kůra|zemskou kůrou]]. [[Žula|Žuly]] typu A a zásadité vulkanické provincie se obvykle spojují se znělcem. Znělce mohou také vznikat částečným tavením spodních žulových desek v kolizních [[orogén]]ních zónách. |
||
Verze z 1. 2. 2012, 12:27
Znělec (též fonolit) je výlevná magmatická hornina světle šedé až nazelenalé barvy. Obvykle obsahuje značný podíl živcových hornin a živce (s větším obsahem alkalických prvků), v menší míře plagioklasy. Název souvisí s tím, že při úderu znělcové kameny vydávají znělý zvuk. Používá se mj. pro výrobu dlažby, lze jej použít i pro výrobu tmavého znělcového skla.
Rozpadá se tence deskovitou odlučností. Těží se pro štěrk.
Vznik
Znělec je neobvyklý v tom, že se axaxaxax z vysoce křemičitě nenasycených tavenin při nízkém stupni částečného tavení (méně než 10 %) vysoce hliníkových hornin zemské kůry jako je tonalit, monzonit a přeměněné horniny. Slabé natavení takových hornin uvolňuje hliník, draslík, sodík a vápník tavením živce s účastí mafických minerálů. Tavenina je podsycená oxidem křemičitým (křemenem), tj. ztuhlá hornina neobsahuje krystaly.
Výskyt znělce je spojen s několika druhy geologických procesů a tektonických jevů, které mohou vést k tavení s potřebnými vlastnostmi. Patří sem pevninský vulkanismus horkých skvrn, jaký se může formovat nad plášťovými plumami přikrytými tlustou pevninskou zemskou kůrou. Žuly typu A a zásadité vulkanické provincie se obvykle spojují se znělcem. Znělce mohou také vznikat částečným tavením spodních žulových desek v kolizních orogénních zónách.