Kyanid sodný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
infobox + zdroj
nezlomitelné mezery
Řádek 13: Řádek 13:
|Číslo RTECS= VZ7525000
|Číslo RTECS= VZ7525000


|Molární hmotnost= 49,008 g/mol<br /> 85,039 g/mol (''dihydrát'')
|Molární hmotnost= 49,008&nbsp;g/mol<br /> 85,039&nbsp;g/mol (''dihydrát'')
|Teplota tání= 563,7 °C
|Teplota tání= 563,7&nbsp;°C
|Teplota varu= 1 496 °C
|Teplota varu= 1&nbsp;496&nbsp;°C
|Hustota= 1,595 g/cm³ (''20 °C'')<br /> 1,591 g/cm³ (''26 °C'')<br /> 1,361 g/cm³ (''dihydrát, 20 °C'')
|Hustota= 1,595&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C'')<br /> 1,591&nbsp;g/cm³ (''26&nbsp;°C'')<br /> 1,361&nbsp;g/cm³ (''dihydrát, 20&nbsp;°C'')
|Index lomu= ''n''<sub>D</sub>= 1,452 (''20 °C'')
|Index lomu= ''n''<sub>D</sub>= 1,452 (''20&nbsp;°C'')
|Rozpustnost= 43,4 g/100 ml (''0 °C'')<br />48,15 g/100 ml (''10 °C'')<br />58,2 g/100 ml (''20 °C'')<br />63,7 g/100 ml (''25 °C'')<br />71,5 g/100 ml (''30 °C'')<br />81,82 g/100 ml (''35 °C'')<br />82,00 g/100 ml (''40 °C'')<br />82,48 g/100 ml (''50 °C'')<br /> '''dihydrát'''<br />128,55 g/100 ml (''10 °C'')<br />172,55 g/100 ml (''20 °C'')<br />268,34 g/100 ml (''30 °C'')
|Rozpustnost= 43,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br />48,15&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br />58,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br />63,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br />71,5&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br />81,82&nbsp;g/100&nbsp;ml (''35&nbsp;°C'')<br />82,00&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br />82,48&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br /> '''dihydrát'''<br />128,55&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br />172,55&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br />268,34&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')
|Rozpustnost polární= [[methanol]]<br /> [[ethanol]] (''málo'')<br /> kapalný [[amoniak]]
|Rozpustnost polární= [[methanol]]<br /> [[ethanol]] (''málo'')<br /> kapalný [[amoniak]]


|Struktura=zobrazit
|Struktura=zobrazit
|Krystalová struktura= krychlová (''α'')<br /> kosočtverečná (''β'')<br /> jednoklonná (''dihydrát'')
|Krystalová struktura= krychlová (''α'')<br /> kosočtverečná (''β'')<br /> jednoklonná (''dihydrát'')
|Hrana mřížky= '''α - modifikace'''<br /> a= 583 pm
|Hrana mřížky= '''α - modifikace'''<br /> a= 583&nbsp;pm


|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
|Standardní slučovací entalpie = -87,53 kJ/mol <br /> -680,10 kJ/mol (''dihydrát'')
|Standardní slučovací entalpie = -87,53&nbsp;kJ/mol <br /> -680,10&nbsp;kJ/mol (''dihydrát'')
|Entalpie tání= 347 J/g
|Entalpie tání= 347&nbsp;J/g
|Entalpie varu= 3 163 J/g
|Entalpie varu= 3&nbsp;163&nbsp;J/g
|Entalpie rozpouštění= 24,75 J/g
|Entalpie rozpouštění= 24,75&nbsp;J/g
|Standardní molární entropie = 128,6 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup>
|Standardní molární entropie = 128,6&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;mol<sup>-1</sup>
|Standardní slučovací Gibbsova energie= -76,48 kJ/mol
|Standardní slučovací Gibbsova energie= -76,48&nbsp;kJ/mol
|Izobarické měrné teplo= 1,437 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup>
|Izobarické měrné teplo= 1,437&nbsp;J&nbsp;K<sup>-1</sup>&nbsp;g<sup>-1</sup>


|Bezpečnost=zobrazit
|Bezpečnost=zobrazit

Verze z 22. 1. 2012, 20:05

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Kyanid sodný je vysoce toxická chemická sloučenina, jedná se o sůl kyseliny kyanovodíkové. Chemický vzorec je NaCN.

Příprava

Kyanid sodný se připravuje z amidu sodného, který se zahřívá s uhlíkem za vzniku kyanamidu sodného, který se dále zahřívá s uhlíkem:

NaNH2 + C → NaCN + H2

Může se také připravit neutralizací kyseliny kyanovodíkové hydroxidem sodným:

HCN + NaOH → NaCN + H2O

Vlastnosti

Kyanid sodný je za normálních podmínek bílá pevná látka, podobně jako cyankáli prudce jedovatý. Zapáchá po hořkých mandlích, ne každý však může tento zápach cítit. Je rozpustný ve vodě a alkoholech. Velmi nebezpečný je zvláště pro vodní ekosystémy, bývá totiž zneužíván k hromadnému lovu ryb. V kapalné podobě se likviduje oxidací pomocí chlornanu sodného při pH 12

Použití

Kyanid sodný je velmi důležitou průmyslovou sloučeninou. Používá se totiž k získávání čistých kovů z jejich rud, např. zlata nebo stříbra. Při výrobě stříbra se nejprve na rudu nechává působit roztok kyanidu sodného, používá se též kyanid draselný, tím se stříbro z rudy převede na komplexní anostříbrnan, kterého se poté vytěsní zinkem:používá se také na kalení a cementaci oceli

Ag2S + 4 NaCN → 2 Na[Ag(CN)2] + Na2S
2 [Ag(CN)2] → [Zn(CN)4] + 2 Ag

Související články

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.