Vlachník Krabice z Veitmile: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení nové stránky
 
m WPCleaner (v1.09) Nadpisy začínající třemi rovnítky (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Vlachník Krabice z Veitmile''' (často psáno: ''Weitmile'') byl 24. [[probošt|proboštem]] [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly sv. Štěpána]] v letech [[1396]]-[[1398]]. Zemřel v roce 1399.
'''Vlachník Krabice z Veitmile''' (často psáno: ''Weitmile'') byl 24. [[probošt|proboštem]] [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly sv. Štěpána]] v letech [[1396]]-[[1398]]. Zemřel v roce 1399.


=== Rodové souvislosti ===
== Rodové souvislosti ==

Byl jedním ze členů staročeského vladyckého rodu, který byl později roku [[1475]] povýšen do panského stavu. Členové tohoto rodu byli oceňováni pro svůj vztah jak k českému národu, tak i k češtině.
Byl jedním ze členů staročeského vladyckého rodu, který byl později roku [[1475]] povýšen do panského stavu. Členové tohoto rodu byli oceňováni pro svůj vztah jak k českému národu, tak i k češtině.
Nejstarším doloženým členem rodu je Pešek Krabice z Veitmile, jenž na přání krále Jana Lucemburského postavil k ochraně důležité splavné české řeky Labe hrad Střekov, který měl střežit bezpečnost a který se stal hradem manským. Přídomkem rodu Veitmile se staly Smrkovice na Písecku. Rod se brzy rozrostl na několik větví. Jedna byla v Čechách, další větev na Moravě a třetí v Alsasku.
Nejstarším doloženým členem rodu je Pešek Krabice z Veitmile, jenž na přání krále Jana Lucemburského postavil k ochraně důležité splavné české řeky Labe hrad Střekov, který měl střežit bezpečnost a který se stal hradem manským. Přídomkem rodu Veitmile se staly Smrkovice na Písecku. Rod se brzy rozrostl na několik větví. Jedna byla v Čechách, další větev na Moravě a třetí v Alsasku.


=== Přibuzenské vztahy ===
=== Přibuzenské vztahy ===

Nově jmenovaný probošt Vlachník byl synem Jana a vystudoval teologii. Z české větve je nutno připomenout Beneše Krabice z Veitmile, jehož tři synové Beneš, Jan a Petr roku [[1363]] zřídili ve farním kostele v České Lípě zvláštní oltář sv. Anny. Nejstarší ze synů byl [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš]], který se rozhodl pro duchovní povolání, byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze a od roku [[1363]] i arcijáhenem Žatecka. V roce [[1373]] uskutečnil přenos ostatků zemřelých knížat a králů českých do nového chóru katedrály sv. Víta. Ve svatováclavském chrámu je dodnes v empoře mezi řadou tehdy oceňovaných osobností jeho portrét. Sám Beneš zemřel [[1. červenec|1. července]] [[1375]]. Jeho poslední prací byla česká kronika, která ve dvou svazcch ([[1282]]-[[1346]], [[1372]]-[[1375]]) popsala především období vlády císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] Císař tuto práci podporoval a sám mu poskytoval řad informací o událostech z doby své vlády. Kronika Beneše Krabice byla zprvu velice vysoko ceněna, ale v době kritického rozboru českých kronik jsou vzneseny výhrady k některým pasážím. Bratr Beneše Jan byl rovněž duchovní a až do roku [[1380]] byl farářem v České Lípě, později byl jmenován arcijáhen hradeckých a od roku [[1378]] pražským kanovníkem. Zemřel roku [[1395]]. [[Beneš Krabice z Veitmile]] byl synovcem Vlachníka Krabice z Veitmile.
Nově jmenovaný probošt Vlachník byl synem Jana a vystudoval teologii. Z české větve je nutno připomenout Beneše Krabice z Veitmile, jehož tři synové Beneš, Jan a Petr roku [[1363]] zřídili ve farním kostele v České Lípě zvláštní oltář sv. Anny. Nejstarší ze synů byl [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš]], který se rozhodl pro duchovní povolání, byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze a od roku [[1363]] i arcijáhenem Žatecka. V roce [[1373]] uskutečnil přenos ostatků zemřelých knížat a králů českých do nového chóru katedrály sv. Víta. Ve svatováclavském chrámu je dodnes v empoře mezi řadou tehdy oceňovaných osobností jeho portrét. Sám Beneš zemřel [[1. červenec|1. července]] [[1375]]. Jeho poslední prací byla česká kronika, která ve dvou svazcch ([[1282]]-[[1346]], [[1372]]-[[1375]]) popsala především období vlády císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] Císař tuto práci podporoval a sám mu poskytoval řad informací o událostech z doby své vlády. Kronika Beneše Krabice byla zprvu velice vysoko ceněna, ale v době kritického rozboru českých kronik jsou vzneseny výhrady k některým pasážím. Bratr Beneše Jan byl rovněž duchovní a až do roku [[1380]] byl farářem v České Lípě, později byl jmenován arcijáhen hradeckých a od roku [[1378]] pražským kanovníkem. Zemřel roku [[1395]]. [[Beneš Krabice z Veitmile]] byl synovcem Vlachníka Krabice z Veitmile.


=== Osobnost 24. litoměřického probošta ===
== Osobnost 24. litoměřického probošta ==

Vlachník Krabice z Veitmile si vyměnil s Janem Hakenbornem funkci pražského kanovníka za proboštství litoměřické. V letech [[1374]]-[[1378]] byl jmenován notářem krále Václava, kterého doprovázel roku [[1376]] do Frankfurtu ke královské volbě. Jako odměnu dostal funkci královského protonotáře a také byl arcijáhnem v Kouřimi a kanovnkem v Praze, Vratislavi a Litoměřicích. Roku [[1396]] byl jmenován litoměřickým proboštem. Na požádání probošta Vlachníka vydal papež [[Bonifác IX.]] ([[1389]]-[[1404]]) dne [[3. listopad|3. listopadu]] [[1396]] reskript, v němž potvrdil, že jmenování Vlachníka Krabice proběhlo podle kanonického práva. Přesto se Vlachník necítil v Litoměřicích v nové funkci dobře a za dva roky po papežském reskriptu a právoplatnosti Vlachníkova proboštství již [[16. listopad|16. listopadu]] [[1398]] směnil litoměřické proboštství za staroboleslavské, avšak již [[23. květen|23. května]] [[1399]] ve Staré Boleslavi zemřel.
Vlachník Krabice z Veitmile si vyměnil s Janem Hakenbornem funkci pražského kanovníka za proboštství litoměřické. V letech [[1374]]-[[1378]] byl jmenován notářem krále Václava, kterého doprovázel roku [[1376]] do Frankfurtu ke královské volbě. Jako odměnu dostal funkci královského protonotáře a také byl arcijáhnem v Kouřimi a kanovnkem v Praze, Vratislavi a Litoměřicích. Roku [[1396]] byl jmenován litoměřickým proboštem. Na požádání probošta Vlachníka vydal papež [[Bonifác IX.]] ([[1389]]-[[1404]]) dne [[3. listopad|3. listopadu]] [[1396]] reskript, v němž potvrdil, že jmenování Vlachníka Krabice proběhlo podle kanonického práva. Přesto se Vlachník necítil v Litoměřicích v nové funkci dobře a za dva roky po papežském reskriptu a právoplatnosti Vlachníkova proboštství již [[16. listopad|16. listopadu]] [[1398]] směnil litoměřické proboštství za staroboleslavské, avšak již [[23. květen|23. května]] [[1399]] ve Staré Boleslavi zemřel.


== Literatura ==

=== Literatura ===

* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 31-32.
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 31-32.
* BARTŮNĚK V., ''Od proboštství k biskupství (1057-1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. 40.
* BARTŮNĚK V., ''Od proboštství k biskupství (1057-1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. 40.

Verze z 22. 1. 2012, 13:55

Vlachník Krabice z Veitmile (často psáno: Weitmile) byl 24. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1396-1398. Zemřel v roce 1399.

Rodové souvislosti

Byl jedním ze členů staročeského vladyckého rodu, který byl později roku 1475 povýšen do panského stavu. Členové tohoto rodu byli oceňováni pro svůj vztah jak k českému národu, tak i k češtině. Nejstarším doloženým členem rodu je Pešek Krabice z Veitmile, jenž na přání krále Jana Lucemburského postavil k ochraně důležité splavné české řeky Labe hrad Střekov, který měl střežit bezpečnost a který se stal hradem manským. Přídomkem rodu Veitmile se staly Smrkovice na Písecku. Rod se brzy rozrostl na několik větví. Jedna byla v Čechách, další větev na Moravě a třetí v Alsasku.

Přibuzenské vztahy

Nově jmenovaný probošt Vlachník byl synem Jana a vystudoval teologii. Z české větve je nutno připomenout Beneše Krabice z Veitmile, jehož tři synové Beneš, Jan a Petr roku 1363 zřídili ve farním kostele v České Lípě zvláštní oltář sv. Anny. Nejstarší ze synů byl Beneš, který se rozhodl pro duchovní povolání, byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze a od roku 1363 i arcijáhenem Žatecka. V roce 1373 uskutečnil přenos ostatků zemřelých knížat a králů českých do nového chóru katedrály sv. Víta. Ve svatováclavském chrámu je dodnes v empoře mezi řadou tehdy oceňovaných osobností jeho portrét. Sám Beneš zemřel 1. července 1375. Jeho poslední prací byla česká kronika, která ve dvou svazcch (1282-1346, 1372-1375) popsala především období vlády císaře Karla IV. Císař tuto práci podporoval a sám mu poskytoval řad informací o událostech z doby své vlády. Kronika Beneše Krabice byla zprvu velice vysoko ceněna, ale v době kritického rozboru českých kronik jsou vzneseny výhrady k některým pasážím. Bratr Beneše Jan byl rovněž duchovní a až do roku 1380 byl farářem v České Lípě, později byl jmenován arcijáhen hradeckých a od roku 1378 pražským kanovníkem. Zemřel roku 1395. Beneš Krabice z Veitmile byl synovcem Vlachníka Krabice z Veitmile.

Osobnost 24. litoměřického probošta

Vlachník Krabice z Veitmile si vyměnil s Janem Hakenbornem funkci pražského kanovníka za proboštství litoměřické. V letech 1374-1378 byl jmenován notářem krále Václava, kterého doprovázel roku 1376 do Frankfurtu ke královské volbě. Jako odměnu dostal funkci královského protonotáře a také byl arcijáhnem v Kouřimi a kanovnkem v Praze, Vratislavi a Litoměřicích. Roku 1396 byl jmenován litoměřickým proboštem. Na požádání probošta Vlachníka vydal papež Bonifác IX. (1389-1404) dne 3. listopadu 1396 reskript, v němž potvrdil, že jmenování Vlachníka Krabice proběhlo podle kanonického práva. Přesto se Vlachník necítil v Litoměřicích v nové funkci dobře a za dva roky po papežském reskriptu a právoplatnosti Vlachníkova proboštství již 16. listopadu 1398 směnil litoměřické proboštství za staroboleslavské, avšak již 23. května 1399 ve Staré Boleslavi zemřel.

Literatura

24. probošt litoměřický
Předchůdce:
1396-1398
Vlachník Krabice z Veitmile
Nástupce:

Šablona:Pahýl - duchovní