Micuhide Akeči

Rodokmen klanu Akeči

Micuhide Akeči, japonsky 明智 光秀, (1528 – 2. července 1582) byl vazalem Nobunagy Ody a jeho zahubitelem.

Nosil titul Hjúga no Kami (pán provincie Hjúga) a je také znám pod jménem Micuhide Koreta. Byl synem Micukuniho Akeči (který vlastnil hrad Akeči ve východní části provincie Minó). Micuhide nejprve sloužil klanu Saitó z provincie Minó a později s určitostí také Udžikagemu Asakurovi v provincii Ečizen. Roku 1566 je pověřen vykonávat funkci posla pro „potulného šóguna“ Jošiakiho Ašikagu. Nakonec se stal ještě téhož roku vazalem Nobunagy. Micuhide prokázal svoje schopnosti jako generál a v roce 1571 dostal za své zásluhy Sakamotodžó (hrad Sakamoto) a dva okresy v provincii Ómi o celkovém výnosu 100 000 koku. Když Nobunaga rozpoutal válku proti klanu Móri, byl pověřen vést vojenský sbor Odů, který měl pochodovat po severním pobřeží až do oblasti Čúgoku. Vtrhl do provincie Tamba, kde si podrobil klan Hatano a do provincie Tango, aby zde bojoval s klanem Iššiki.

Osudový incident

Roku 1578 se stala nešťastná událost, která se snesla na klan Hatano z Tamby. Nedočkavý Micuhide bez porady s Nobunagou slíbil Hideharuovi Hatanovi mír, pokud se podrobí Odům. Předtím ovšem dobyl jeho hrad Jakami a vzal jako rukojmí jeho matku. Naneštěstí Nobunaga porušil Micuhideho slib a poručil roku 1579 popravit Hideharuovu matku a Hideharua. Hatanové očekávali mír se silnou nadějí a obvinili Micuhideho ze zrady. Dozvěděli se o Micuhideho matce v Ómi a surovým způsobem ji zavraždili.

Dlužno dodat, že Micuhide svým přísně formálním chováním Nobunagu nudil. Nobunaga zahrnul Micuhideho urážkami ve formě veřejných inzultací, která neunikla pozornosti západních pozorovatelů. Většinou byl nicméně Micuhide dobře odměněn jak za svůj talent na bitevním poli, tak za svou práci coby správce panství.

Zrada a pomsta

Hrad Azuči

V roce 1582 dostal Micuhide rozkaz shromáždit své jednotky a vyrazit na západní frontu, kde se Hidejoši (Tojotomi) Hašiba zapletl do bitvy s klanem Móri. Namísto toho ale Micuhide vytáhl proti Odům (Nobunagovi a jeho synu Nobutadovi), kteří se tou dobou nacházeli v Kjótu (Nobunaga pobýval v Honnódži, Nobutada v Nidžó). Jedna z verzí tvrdí, že se tak stalo jak kvůli Nobunagovu neustálému dobírání, tak proto, že kvůli Nobunagovi zemřela Micuhideho matka. Oba Odové byli v šarvátce zabiti a Micuhide se jmenoval novým šógunem, jakkoliv to bylo jmenování pochybné. Micuhide svěřil své vnitřní pohnutky a úmysly o několik dní dříve před incidentem v Honnódži, když složil báseň pro mistry renga Džóhu a Šóšicua. Když psal verše o přání štěstí pro Hidejošiho bitvu u Takamacu, vložil provokativní řádky, které mohly být interpretovány také tak, že Toki (jak si čas os času Micuhide říkal) bude vládnout Japonsku. Každopádně tak náhlá změna ochromila celou klíčovou oblast kolem hlavního města. Akeči nemeškal a vyplenil hrad Azuči (Nobunagovo sídlo na pobřeží jezera Biwa), aby odměnil své muže. Poté se pokusil ukázat přátelská gesta směrem k zaskočenému císařskému dvoru. Micuhide počítal s podporou Fudžitaky Hosokawy, se kterým byl v rodinném vztahu díky sňatku jeho sestry s členem klanu Hosokawa. Spojenectví se neuskutečnilo a Fudžitaka moudře zpřetrhal svoje vazby. Dále Micuhide počítal s podporou Cucuie, jehož vztahy s Nobunagou rovněž nebyly na dobré úrovni. Džunkei Cucui váhal, nakonec se však přidal na stranu Hidejošiho Tojotomi.

Od té doby to šlo od desíti k pěti. Micuhide počítal s tím, že Hidejoši je plně uvázán na západní frontě, kde se nacházel v patové situaci v šarvátce s Mórii, a tak by nemohl okamžitě reagovat na Nobunagovu smrt. Naneštěstí se Hidejoši dozvěděl o vraždě ještě předtím, než se informace dostala k Móriům a uzavřel s nimi mírovou dohodu. To mu umožnilo velice rychle opustit západní frontu a zaskočit Micuhideho nepřipraveného. Oba dva se setkali v bitvě u Jamazaki a i když se Hidejošimu statečně postavil, jeho jednotky utrpěly strašlivou porážku. Sám Micuhide byl zabit, když se pokoušel dorazit do hradu Sakamoto, který vlastnil jeho bratr Hidemicu (1560–1582). Brzy nato bylo Sakamoto dobyto Hidemasou Horim (1553–1590).

I když se Akečiové stali jedněmi z nejslavnějších mužů Japonska, bylo to jen kvůli jejich zradě. Přesné důvody jejich dramatického útoku na Nobunagu však nejspíše zůstanou zakryty rouškou tajemství.