Židovská autonomní oblast: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+reference
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
Řádek 111: Řádek 111:
[[ja:ユダヤ自治州]]
[[ja:ユダヤ自治州]]
[[ka:ებრაელთა ავტონომიური ოლქი]]
[[ka:ებრაელთა ავტონომიური ოლქი]]
[[kk:Еврей Автономиялы Облысы]]
[[ko:유대인 자치주]]
[[ko:유대인 자치주]]
[[kv:Еврей асвеськӧдлан обласьт]]
[[kv:Еврей асвеськӧдлан обласьт]]

Verze z 17. 1. 2012, 11:32

Šablona:Infobox region Židovská autonomní oblast (rusky Еврейская автономная область, Jevrejskaja avtonomnaja oblasť; v jidiš ייִדישע אױטאָנאָמע געגנט, Jidiše ojtonome gegnt) je jedinou autonomní oblastí v Ruské federaci. Nachází se na Dálném východě u hranice s Čínou a spadá do Dálnovýchodního federálního okruhu. Má rozlohu 36 000 km², a žije v ní 190 000 obyvatel. Jejím hlavním městem je Birobidžan, který leží na řece Bira.

Historie

V roce 1928 vznikl Židovský národní okruh[1]. Byl to výsledek Leninovy politiky, kdy měl mít každý národ na území SSSR svojí vlastní autonomní socialistickou jednotku. Protože v Sovětském svazu žili také Židé, kteří byli hluboce věřící, bylo rozhodnuto že se vytvoří něco jako Sovětský Sión, místo kde bude vybudován socialistický židovský svět. Náboženské cítění měla nahradit proletářská literatura a víra v komunismus. Za jazyk nové autonomní republiky byl zvolen jidiš, hebrejština byla zavržena z náboženských důvodů.

Židovský národní okruh se měl stát za Stalinovy vlády protikladem k nově vytvářenému židovskému státu v Palestině. Propaganda ukazovala okolí Birobidžanu jako nový ráj. Bylo to tak účinné, že oblast byla osídlena nejen židy ze Sovětského Svazu, ale dokonce i některými ze zahraničí. Říká se, že Stalin byl pro vznik republiky motivován tehdejším ruským antisemitismem, a chtěl proto všechny židy vystěhovat pryč od center země.

Projekt však ztroskotal již na svém začátku. Jedním z cílů, který byl při založení oblasti vytyčen bylo také zlepšit osídlenost území na Dálném východě, zvláště pak u hranice s Čínou. Např. v roce 1928 bylo židovské osídlení téměř mizivé. Židé ze zemí SSSR, z Ruska, Ukrajiny a Běloruska měli své kořeny tam a nechápali, proč se mají stěhovat přes půl země na Dálný východ. Navrhli proto, aby tato autonomní republika vznikla na Krymu či na Ukrajině. Protože tam však panovaly antisemitické tendence, plán byl smeten ze stolu. Navíc si Ukrajinci, Rusové ani krymští Tataři nedokázali připustit, že by přišli o část svého území.

I přes veškeré obtíže Židé do Birobidžanu přišli. Tehdejší Národní okruh se stal autonomní oblastí, a byla spuštěna masivní propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo do oblasti přilákat ještě více Židů ze západu země. Ta kombinovala socialismus a sionismus tak, že nový kraj popisovala jako bezvadný svět. Byly založeny noviny Birobidžanská hvězda (Birobidžaner Štern – Биробиджанер Штерн – בירובידזשאנער שטערן). Rusové se však pokoušeli přistěhovalé židy postupně asimilovat, např. tím, že místo hebrejské abecedy pro jidiš začali používat cyrilici.

Celý plán „nového Siónu“ začal skomírat v polovině 30. let, když si Stalin začal myslet, že ho začínají přistěhovalci ohrožovat. Uzavřel školy vyučující v jidiš. Po válce se celý projekt sesypal úplně. Posledním oživením byla idea celou oblast vyhradit pro židovské uprchlíky z Evropy. V té době zde žilo také Židů nejvíce – až ⅓ veškerého obyvatelstva.

Po pádu Sovětského svazu v roce 1991 velká část Židů emigrovala do Německa a do Izraele[1]. Přesto však zde znovu existuji školy vyučující v jidiš, rádio vysílající v tomto jazyce a Birobidžanská hvězda opět vychází.

Přírodní poměry

Sever a severozápad oblasti zasahuje pohoří Bureinskij chrebet, jižní hranici tvoří řeka Amur u níž se nacházejí rozsáhlé bažiny. Podnebí je monzunové, s horkými léty a studenými, větrnými zimami.

Obyvatelstvo

Přestože je název oblasti Židovská, Židů zde žije pouze 1,2 % [2]. Majoritními skupinami jsou Rusové (89,9 %) a Ukrajinci (4,4 %). Celkem zde žije na 95 různých etnických skupin.

Oblast se nachází ve Vladivostockém časovém pásmu.

Reference

  1. a b ZBAVITELOVÁ, Gita. Stalin založil na Dálném východě Židovskou autonomní oblast [online]. Český rozhlas, 2007-06-14 [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО НАЦИОНАЛЬНОСТИ И ВЛАДЕНИЮ РУССКИМ ЯЗЫКОМ ПО СУБЪЕКТАМ РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ [online]. www.perepis2002.ru (Výsledky sčítání obyvatel z roku 2002) [cit. 2011-11-15]. Excelová tabulka. Dostupné online. (rusky) 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovská autonomní oblast na Wikimedia Commons