Esej: Porovnání verzí
m →Filmová esej: upravení špatně uvedeného jména |
→Filmová esej: přidal jsem odkaz na nově vytvořenou stránku o filmové eseji |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
==Filmová esej== |
==Filmová esej== |
||
{{Viz též|Filmová esej}} |
|||
Ačkoliv se ve [[film]]ové produkci jedná spíše o okrajový žánr, není problém jmenovat některé [[film]]ové eseje, které jsou obecně známé nebo jsou natočeny známým tvůrcem. Ze současných filmů jsou to například [[Fahrenheit 9/11]] (2004) [[Michael Moore|Michaela Moora]] nebo Socialismus (2010) [[Jean-Luc Godard|Jeana-Luca Godarda]]. Z dřívějších esejů je možno zmínit slavný Řím (1972) [[Federico Fellini|Federica Felliniho]] nebo [[Muž s kinoaparátem|Muže s kinoaparátem]] (1929) [[Dziga Vertov|Dzigy Vertova]]. [[Fenomén]]em žánru je [[Artavazd Pelešjan]], jehož tvorba je na filmový esej cíleně zaměřená. Slavná je také trilogie filmových esejů [[Koyaanisqatsi]] (1983), [[Powaqqatsi]](1988) a [[Naqoyqatsi]] (2002) režiséra [[Godfrey Reggio|Godfreye Reggia]]. Nejznámějším představitelem české filmové eseje je pravděpodobně film [[Moravská Hellas]] (1964) [[Karel Vachek|Karla Vachka]].<ref>VOVSÍK, Tomáš: ''Václav Hapl a filmový esej''. Bakalářská práce. Olomouc, FFUP 2011. 54 s. {{Citation |
Ačkoliv se ve [[film]]ové produkci jedná spíše o okrajový žánr, není problém jmenovat některé [[film]]ové eseje, které jsou obecně známé nebo jsou natočeny známým tvůrcem. Ze současných filmů jsou to například [[Fahrenheit 9/11]] (2004) [[Michael Moore|Michaela Moora]] nebo Socialismus (2010) [[Jean-Luc Godard|Jeana-Luca Godarda]]. Z dřívějších esejů je možno zmínit slavný Řím (1972) [[Federico Fellini|Federica Felliniho]] nebo [[Muž s kinoaparátem|Muže s kinoaparátem]] (1929) [[Dziga Vertov|Dzigy Vertova]]. [[Fenomén]]em žánru je [[Artavazd Pelešjan]], jehož tvorba je na filmový esej cíleně zaměřená. Slavná je také trilogie filmových esejů [[Koyaanisqatsi]] (1983), [[Powaqqatsi]](1988) a [[Naqoyqatsi]] (2002) režiséra [[Godfrey Reggio|Godfreye Reggia]]. Nejznámějším představitelem české filmové eseje je pravděpodobně film [[Moravská Hellas]] (1964) [[Karel Vachek|Karla Vachka]].<ref>VOVSÍK, Tomáš: ''Václav Hapl a filmový esej''. Bakalářská práce. Olomouc, FFUP 2011. 54 s. {{Citation |
||
Verze z 11. 1. 2012, 20:37
Esej (řeckého původu, latinsky exagium – vážení, francouzsky essai – pokus, zkouška; v češtině maskulinum i femininum[1]) je literární odborně publicistický žánr středního či kratšího rozsahu, úvaha na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení. Autor eseje posuzuje problém v širším kontextu, komentuje současná řešení a naznačuje nová, často klade otázky a společně se čtenářem na ně hledá odpověď. Esej je tedy jakýsi dialog autora se sebou samým i se čtenářem. Je často psána živým, obrazným jazykem. Nejběžnějšími tématy je: literatura, politika, věda, umění, společnost apod.
Autoři esejí
Termín do literatury přinesl Michel de Montaigne názvem své knihy Essays (1580). Do anglické literatury přinesl esej Francis Bacon. Dalšími světovými autory byli filosofové Immanuel Kant, Friedrich Hegel, spisovatelé George Orwell, Umberto Eco a další.
Nejznámějším českým autorem esejů je František Xaver Šalda, dále Jan Patočka, Jan Mukařovský, Václav Havel, Karel Kosík, Václav Bělohradský, Pavel Švanda a další.
Filmová esej
Ačkoliv se ve filmové produkci jedná spíše o okrajový žánr, není problém jmenovat některé filmové eseje, které jsou obecně známé nebo jsou natočeny známým tvůrcem. Ze současných filmů jsou to například Fahrenheit 9/11 (2004) Michaela Moora nebo Socialismus (2010) Jeana-Luca Godarda. Z dřívějších esejů je možno zmínit slavný Řím (1972) Federica Felliniho nebo Muže s kinoaparátem (1929) Dzigy Vertova. Fenoménem žánru je Artavazd Pelešjan, jehož tvorba je na filmový esej cíleně zaměřená. Slavná je také trilogie filmových esejů Koyaanisqatsi (1983), Powaqqatsi(1988) a Naqoyqatsi (2002) režiséra Godfreye Reggia. Nejznámějším představitelem české filmové eseje je pravděpodobně film Moravská Hellas (1964) Karla Vachka.[2]
Fotografická esej
Fotografická esej se postupně stala základem moderního fotožurnalismu a je rovnocennou protiváhou literárního pojednání. Je společným výsledkem úsilí fotografa, obrazového redaktora a grafika. Obrazový redaktor se tu stal nepostradatelným. Zadával fotografovi úkol, konzultoval jej s ním a připravoval jeho koncepci. Byl to obrazový redaktor, kdo formoval hotový materiál. Výběrem snímků, jejich sestavením do myšlenkového celku, jejich rytmováním, jímž dosahoval dramatického napětí. Obrazový redaktor se stal režisérem moderního fotožurnalismu, v němž se výběr snímků a jejich skladba staly stejně důležitým faktorem jako snímky samy.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo esej.
- ↑ VOVSÍK, Tomáš: Václav Hapl a filmový esej. Bakalářská práce. Olomouc, FFUP 2011. 54 s. Václav Hapl a filmový esej. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Novinářská fotografie, Milan Kubic, Ročníková práce Pražské fotografické školy, 2007