Darování: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úpravy vzhledem k přesunu
m Typo
Řádek 24: Řádek 24:


== Darování a daně ==
== Darování a daně ==
Obdarovaný musí uhradit [[darovací daň]], která činí zákonem stanovené procento z hodnoty věci. To je rozdílné podle výše této hodnoty a pohybuje se od 7 % (dar do hodnoty 1 000 000,- Kč) až do 40 %. Od daně jsou ale osvobozeny dary mezi příbuznými, dary věcí osobní potřeby nebo peněz do hodnoty 20 000,- Kč, stejně jako dalšího majetku, pokud jde jen o příležitostný dar do hodnoty 3 000,- Kč. Také jsou osvobozeny dary v oblasti kultury, školství, vědy a výzkumu, zdravotnictví, sportu, náboženství, sociální péče, ekologie a ochrany zvířat.
Obdarovaný musí uhradit [[darovací daň]], která činí zákonem stanovené procento z hodnoty věci. To je rozdílné podle výše této hodnoty a pohybuje se od 7 % (dar do hodnoty 1 000 000 Kč) až do 40 %. Od daně jsou ale osvobozeny dary mezi příbuznými, dary věcí osobní potřeby nebo peněz do hodnoty 20 000 Kč, stejně jako dalšího majetku, pokud jde jen o příležitostný dar do hodnoty 3 000 Kč. Také jsou osvobozeny dary v oblasti kultury, školství, vědy a výzkumu, zdravotnictví, sportu, náboženství, sociální péče, ekologie a ochrany zvířat.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 4. 1. 2012, 21:42

Darování je bezúplatný převod daru, tedy věci nebo práva, případně i slib něčeho. Právně je realizováno darovací smlouvou mezi dárcem a obdarovaným, která je upravena je v § 628–630 občanského zákoníku.

Darování je vždy dobrovolné, proto jím nikdy není plnění právní povinnosti, např. placení výživného. Také jím např. nejsou veřejné sbírky, protože ty se řídí vlastním zvláštním zákonem.[1]

Darovací smlouva

K uzavření smlouvy dochází tehdy, když dárce něco obdarovanému přenechá nebo mu něco slíbí a když obdarovaný takový dar či slib přijme. Základní podmínkou pro to, aby šlo o smlouvu darovací, je však vždy bezúplatnost tohoto převodu či slibu. U darování věci nemovité navíc musí být smlouva uzavřena v písemné formě, jinak je neplatná, a k přechodu vlastnictví dojde až vkladem do katastru nemovitostí. Písemná forma je požadována i pro darování věcí movitých, pokud nedojde k jejich současnému předání obdarovanému. Z důvodu neobcházení dědického práva je dále stanoveno, že pokud by mělo být plněno až po smrti dárce, byla by darovací smlouva také neplatná.

Vrácení daru

Vzhledem k bezplatnosti darování nevzniká obdarovanému právo na náhradu škody vzniklé vadami daru, může však dar vrátit i proti vůli dárce tehdy, pokud ho tento na takové vady, o kterých v době darování věděl, neupozornil.

Dárce se naopak může domáhat vrácení tehdy, pokud se obdarovaný chová k němu nebo ke členům jeho rodiny (manžel, děti, rodiče) způsobem, který hrubě porušuje dobré mravy. Intenzita tohoto porušení, jakož i výklad neurčitého právního pojmu dobré mravy, se posuzují v každém jednotlivém případě zvlášť. Sporné je to, kdy skutečně k vrácení daru dojde. Soudní praxe i část právní teorie se domnívá, že již v okamžiku, kdy dárce o vrácení požádá, takže případný soudní rozsudek takový fakt už jen zpětně potvrdí, jiná část právních teoretiků stojí na stanovisku, že k tomu může dojít teprve právní mocí tohoto rozsudku.[2]

Darování a daně

Obdarovaný musí uhradit darovací daň, která činí zákonem stanovené procento z hodnoty věci. To je rozdílné podle výše této hodnoty a pohybuje se od 7 % (dar do hodnoty 1 000 000 Kč) až do 40 %. Od daně jsou ale osvobozeny dary mezi příbuznými, dary věcí osobní potřeby nebo peněz do hodnoty 20 000 Kč, stejně jako dalšího majetku, pokud jde jen o příležitostný dar do hodnoty 3 000 Kč. Také jsou osvobozeny dary v oblasti kultury, školství, vědy a výzkumu, zdravotnictví, sportu, náboženství, sociální péče, ekologie a ochrany zvířat.

Reference

  1. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách
  2. ŠVESTKA, Jiří. Občanské právo hmotné 2. Praha: Wolters Kluwer, 2009. ISBN 978-80-7357-473-4. S. 183 - 186.