Trestní právo procesní

Trestní právo procesní je upraveno v trestním řádu - zákon č. 141/1961 Sb. Trestní řád upravuje trestní řízení. Trestní řízení je zákonem upravený postup OČTŘ (orgánů činných v trestním řízení), jehož cílem je:

• náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán
• zjistit pachatele
• uložit pachateli trest nebo ochranné opratření
• účinně rozhodnutí vykonat

Zásady trestního řízení

Zásady trestního řízení-jsou to právní ideje, na kterých je trestní řízení založeno.

1. Zásada trestního stíhání jen ze zákonných důvodů-nikdo nemůže být trestně stíhán z jiných důvodů a jiným způsobem než staví zákon
2. zásada presumpce neviny-dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na obviněného hledět, jako by byl vinen
3. zásada oficiality-OČTŘ musí postupovat z úřední povinnosti, co nejrychleji při dodržování lidských práv a svobod
4. zásada legality-stanoví OČTŘ povinnost stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví
5. zásada obžalovací-trestní stíhaní před soudem je možné konat na základě obžaloby podané státním zástupcem
6. zásada českého jazyka-OČTŘ vedou řízení v českém jazyce
7. zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů

Subjekty trestního řízení

Za subjekt tresního řízení je třeba považovat ty činitele, kteří mají a vykonávají vliv na průběh tresního řízení a kterým trestní řád k vykonávání tohoto vlivu poskytuje určitá procestní práva nebo ukládá určité procesní povinnosti.

Subjekty trestního řízení

1. OČTŘ, tj. soud, státní zástupitelství, policejní orgán
2. osoba, proti níž se vede trestní řízení
3. obhájce osoby, proti níž se vede trestní řízení
4. poškozený
5. zúčastněná osoba
6. zástupce zájmového sdružení občanů
7. osoby se samostatnými obhajovacími právy
8. orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD)

- svědci, znalci, tlumořníci, pokud uplatňují svůj nárok na svědečné, resp. znalečné, tlumočné

• OČTŘ-soud, státní zástupce, policejní orgán

• osoba, proti níž se vede trestní stíhaní-trestní řád tuto osobu označuje několika pojmy(podle stádia trestního řízení
  • podezřelý-je to osoba, která byla zadržena ve smylslu ust. § 76 odst. 1 tr. řádu, nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, ale nebylo proti ní zahájeno trestní stíhání
  • obviněný-ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání(policejní orgán vyhotoví usnesení o zahájení trestního stíhání)
  • obžalovaný-po nařízení hlavního líčení
  • odsouzený-po vydání odsuzujícího rozsudku, který nabyl právní moci

• obhájce osoby, proti níž se vede trestní stíhání-poskytuje obviněnému potřebnou právní pomoc
  • v trestním řízení to může být jen advokát
  • obhájce může obviněnému zvolit i jeho příbuzní v pokolení přímém. Pokud je obviněný zvaben způsobilosti k právním úkonům, nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, mohou tak příbuzní obviněného postupovat i proti jeho vůli.
  • obhájce zvoleného pověřuje obhajobou obviněný-udělí mu plnou moc ke svému zastupování
  • v případech stanovených zákonem musí mít obviněný obhájce a to i tehdy, když si jej sám nezvolí, nebo si jej zvolit nechce=NUTNÁ OBHAJOBA; Příklady nutné obhajoby:
    • je-li stíhán mladiství
    • u trestných činů s horní hranicí trestní sazby přinejmenším 5 let, je-li ve vazbě,nebo ve výkonu trestu, v zabezpečovací detenci,
    • má li to soud, případně státní zástupce v přípavném řízení za nezbytné, neboť vzhledem k očividným psychickým vadám obviněného mají pochybnosti o jeho schopnosti náležitě se hájit.

• Poškozený-je to ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdravím nebo způsobena majetková, morální nebo jiný škoda
  • má nárok žádat po obviněném náhradu škody, která mu byla trestným činem způsobena

• Zúčastněný osoba-je to osoba, které byla zabrána věc podle návrhu soudu

• zástupce zájmového sdružení-může to být např. odborová organizace, pracovní kolektivy, církve, spol. organizace
  • mohou nabídnout převzetí záruky za nápravu obviněného, soud projedná nabídku a může ji přijmout a může ji vzít na zřetel při rozhodování o trestu

• osoby se samostatnými obhajovacími právy-jsou to příbuzní v pokolení přímém; tyto osoby:
  • mohou obviněnému zvolit obhájce
  • mohou podat odvolání ve prospěch obžalovaného
  • vykonávají obhajovací práva vlastním jménem

• orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD)-při soudních jednáních mají právo činit návrhy, dávat otázky a pronést závěrečnou řeč
  • může podávat opravné prostředky ve prospěch mladistvého
    • má právo na dorušení obžaloby, proti níž může podat opravný prostředek i proti vůli mladistvého obviněného. Lhůta mu běží samostatně.

Průběh trestního řízení

1. přípravné řízení
2. předběžné projednání obžaloby
3. hlavní líčení
4. odvolací řízení
5. vykonávací řízení

• Přípravné řízení-je to vyšetřování prováděné policií pod dozorem státního zástupce
  • úkolem je zjistit, zda podezření z trestného činu u určité osoby je dostatečně odůvodněno, aby mohla být podána obžaloba
  • v přípravném řízení se shromažďují důkazy, které svědčí o vině obviněného a také důkazy, které vinu vyvracejí
  • přípravné řízení se koná formou vyšetřování, kterou provádí policie pod dozorem státního zástupce
  • přípravné řízení má rozhodující význam pro výsledek celého tr. řízení
  • přípravné řízení končí podáním obžaloby-podává ji státní zástupce soudu

• předběžné projednání obžaloby-probíhá u soudu a to pouze v případech, kdy není věc během přípravného řízení dostatečně objasněna
  • probíhá NEVEŘEJNĚ

• Hlavní líčení-rozhoduje se v něm o vině a trestu
  • na konci hlavního líčení se vyhlašuje ROZSUDEK-obžalovaný se uzná vinným nebo se obžaloby zprostí

• Odvolací řízení-úkolem je přezkoumat na základě podaného opravného prostředku(odvolání)předcházející řízení a vlastní rozhodnutí
  • odvolací řízení probíhá u instančně vyššího soudu

• Vykonávací řízení-Rozhodnutí vykonává, popřípadě jeho výkon zařizuje ten orgán, který rozhodnutí učinil;