Gustav I. Vasa: Porovnání verzí
finský vévoda |
oprava |
||
| Řádek 57: | Řádek 57: | ||
{{Švédský panovník|funkce=Švédský král|jmeno=Gustav I.|pred=[[Kristián II. Dánský|Kristián II.]]|po=[[Erik XIV. Švédský|Erik XIV.]]|kdy=[[1523]] – [[1560]]|soubor=Sweden-lesser-coa.png}} |
{{Švédský panovník|funkce=Švédský král|jmeno=Gustav I.|pred=[[Kristián II. Dánský|Kristián II.]]|po=[[Erik XIV. Švédský|Erik XIV.]]|kdy=[[1523]] – [[1560]]|soubor=Sweden-lesser-coa.png}} |
||
{{Panovník|co=[[Seznam finských panovníků|Finský vévoda]]||kdy=[[ |
{{Panovník|co=[[Seznam finských panovníků|Finský vévoda]]||kdy=[[1523]] – [[1560]]|pred=[[Kristián II. Dánský]]|po=[[Erik XIV. Švédský]]|soubor=Flag of Finland (bordered).svg|jmeno=Kustaa I. Vaasa|barva=light blue}} |
||
{{Švédští panovníci - Vasa}} |
{{Švédští panovníci - Vasa}} |
||
Verze z 31. 12. 2011, 15:18
Šablona:Infobox panovník Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století. Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.
V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.
Manželství a potomci
Gustav I. Vasa byl třikráte ženat.
24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.
1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
- Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
- Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
- Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
- Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
- Karel (1544)
- Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
- Sten (1546-1547)
- Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
- Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
- Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;
22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons
Šablona:Švédští panovníci - Vasa
Šablona:Pahýl - biografie V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.