Fritz Lang: Porovnání verzí
m USA->Spojené státy americké |
m Robot: Přidávám hy:Ֆրից Լանգ |
||
Řádek 166: | Řádek 166: | ||
[[hr:Fritz Lang]] |
[[hr:Fritz Lang]] |
||
[[hu:Fritz Lang]] |
[[hu:Fritz Lang]] |
||
[[hy:Ֆրից Լանգ]] |
|||
[[id:Fritz Lang]] |
[[id:Fritz Lang]] |
||
[[io:Fritz Lang]] |
[[io:Fritz Lang]] |
Verze z 29. 12. 2011, 09:48
Šablona:Infobox Herec Friedrich "Fritz" Christian Anton Lang (5. prosince 1890 – 2. srpna 1976) byl rakouský a později americký režisér, scénárista, producent a herec. Jeden z nejznámějších emigrantů německé školy expresionismu byl Britským filmovým institutem přezdíván jako "Mistr temnoty".[1] Mezi jeho nejslavnější filmy patří průkopnický Metropolis (světově nejrozšířejnější němý film) a M, natočeným před emigrací do USA ve stylu noir.
Biografie
Lang se narodil ve Vídni. Rodiči byli městský stavební mistr Anton Lang a jeho žena Paula (oba pocházeli z Moravy). Fritz Lang přerušil studium architektury, aby pokračoval studiem malířství na Vídeňské akademii grafických umění. Přestoupil na Staatliche Kunstgewebeschule (Státní uměleckoprůmyslová škola) v Mnichově. Od roku 1913 žil Lang jako umělecký malíř v Paříži a v roce 1914 se vrátil zpět do Vídně, kde se jako dobrovolník hlásil do první světové války.
Filmová kariéra
V Iazaretu začal Lang psát krátké příběhy a scénáře, které koupil producent a režisér Joe May. Erich Pommer byl upozorněn na jeho talent a přivedl Langa v roce 1918 k firmě Decla jako dramaturga. Po svém režijním debutu Vášnivá žena (1919) Lang dále působil autorsky. Když spolupracoval opět s Joem Mayem, seznámil se u něj s úspěšnou autorkou Theou von Harbou. Filmem Putující obraz začala roku 1921 spolupráce, jež skončila roku 1932 filmem Závěť doktora Mabuse a Langovou emigrací. Filmy Unavená smrt (1921), oba filmy o doktoru Mabusovi (1922, 1933), Nibelungové (1927) a přirozeně Metropolis (1927), stejně jako Vrah mezi námi (1931) patřily k velkým úspěchům páru, který v letech 1922 až 1933 žil v manželství. Erich Pommer, který v roce 1933 emiroval do Paříže, uzavřel s Langem smlouvu na zfilmování hry Ference Molnára Liliom (1934). V témže roce, již se smlouvou s MGM, odjel Lang do Hollywoodu. Teprve v roce 1936 natočil svůj první americký film. Byl jsem lynčován, film produkovaný MGM neochotně a s nízkým rozpočtem, se stal úspěšným překvapením. Po zkušenostech s MGM se Lang, který patřil od roku 1936 mezi zakladatele Protinacistické ligy, se již nevázal dlouhodobě na jedno studio a pracoval jako nezávislý režisér. Ve spolupráci s Bertoldem Brechtem natočil film I katové umírají (1942), který s filmem Hon na člověka (1941) a Ministerstvo strachu (1944) patří k Langovým protifašistickým filmům. V následujících letech natočil Lang v USA úspěšné žánrové filmy, jejichž hodnotu poznalo Německo teprve po projevech úcty, jež mu složili režiséři Nové vlny. Filmy Tygr z Ešnapuru (1959), Indický hrob (1959) a Tisíc očí doktora Mabuse (1960), tedy poslední Langovy filmy, natočené pro Arthur Brauner CCC-Filmkunst, založené na úspěších dvojice Lang/Harbou ve dvacátých letech, se staly propadáky po umělecké i obchodní stránce. Pod režií Jeana Luca-Godarda se naposled objevil Fritz Lang v roce 1963 před kamerou po boku Brigitte Bardotové a Michela Piccoliho. Zemřel v roce 1976 a pohřben byl v Los Angeles.
Zajímavosti
V roce 1958 se Fritz Lang ještě jednou vrátil do západního Německa. Pro západoberlínské studio CCC inscenoval tři remaky na náměty své exmanželky They von Harbou z dvacátých let. Langův comeback ztroskotal. K tomu napsal Enno Patales v časopise Filmkritik: "Langův německý comeback působí jako návrat veterána, který v třicet let nebyl ve studiu, třicet let neměl v ruce scénář a neviděl žádný film: dramaturgická neobratnost, umělecká lhostejnost a špatný vkus se v něm spojují snad jen jako u Veita Harlana... Film Tygr z Ešnapuru tak znamená posmrtné vítězství They von Harbou, této věcné velitelky ženské setniny německého filmu, nad emigrantem Langem."
Vybraná filmografie
Režisér
|
|
Herec
- Paparazzi (1964)
- Pohrdání (1963)
Reference
- ↑ Fritz Lang: Master of Darkness [online]. British Film Institute. Dostupné online.
- BROŽ, Jaroslav. Fritz Lang. Praha: [s.n.], 1970.
- GILIGAN, Patrick. Fritz Lang. The nature of the beast. New York: [s.n.], 1997.
- TOTENBERG, Michael. Fritz Lang. Reinbek: [s.n.], 1985.