Frederik Ludvík Hannoverský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m 29. ledna->29. leden 1. února->1. únor 8. února->8. únor 13. března->13. březen 19. března->19. březen 23. března->23. březen 25. března->25. březen 31. března->31. březen 17. dubna->17. duben 4. června->4. červen 10. května->10. ...
m typo, styl
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Frederick Lewis, Prince of Wales by Philip Mercier.jpg|thumb|300px|Frederik Ludvík Hannoverský, princ z Walesu]]
[[Soubor:Frederick Lewis, Prince of Wales by Philip Mercier.jpg|thumb|300px|Frederik Ludvík Hannoverský, princ z Walesu]]

'''Frederik Ludvík Hannoverský''' ([[1. únor|1. února]] [[1707]], [[Hannover]] - [[31. březen|31. března]] [[1751]], Leicester House, [[Londýn]]), [[princ z Walesu]], následník trůnu [[Spojené království|Velké Británie]], nejstarší syn [[seznam britských panovníků|britského krále]] [[Jiří II.|Jiřího II.]] a jeho manželky [[Karolina z Ansbachu|Karoliny z Ansbachu]], dcery [[Jan Fridrich Brandenburg-Ansbach|Jana Fridricha]], [[markrabě]]te Brandenburg-Ansbach.
'''Frederik Ludvík Hannoverský''' ([[1. únor|1. února]] [[1707]], [[Hannover]] [[31. březen|31. března]] [[1751]], Leicester House, [[Londýn]]) byl [[princ z Walesu]], následník trůnu [[Spojené království|Velké Británie]], nejstarší syn [[seznam britských panovníků|britského krále]] [[Jiří II.|Jiřího II.]] a jeho manželky [[Karolina z Ansbachu|Karoliny z Ansbachu]], dcery [[Jan Fridrich Brandenburg-Ansbach|Jana Fridricha]], [[markrabě]]te Brandenburg-Ansbach.


== Biografie ==
== Biografie ==
Řádek 16: Řádek 17:


== Manželství, potomci ==
== Manželství, potomci ==
[[Soubor:AugustaOfSaxe-GothaFamilyVanLoo.jpg|left|250px|thumb|Princ z Walesu Frederik Ludvík a jeho manželka Augusta se svými dětmi ([[Jean-Baptiste van Loo|Van Loo]], [[1739]]).]]
[[Soubor:AugustaOfSaxe-GothaFamilyVanLoo.jpg|left|250px|thumb|Princ z Walesu Frederik Ludvík a jeho manželka Augusta se svými dětmi ([[Jean-Baptiste van Loo|Van Loo]], [[1739]])]]

Princ Frederik Ludvík, v mládí známý marnotratník a sukničkář, se v manželství usadil. Oženil se [[17. duben|17. dubna]] roku [[1736]] v Královské kapli [[St James's Palace]]; jeho manželkou se stala princezna [[Augusta Sasko-Gothajská|Augustą]] ([[30. listopad|30. listopadu]] [[1719]] - [[8. únor|8. února]] [[1772]]), dcera vévody [[Sachsen-Gotha-Altenburg]] a[[Magdalena Augusta Anhalt-Zerbst|Magdaleny Augusty]], dcery vévody [[Karel Anhalt-Zerbst|Karla von Anhalt-Zerbst]]. Když se oženil, požádal [[parlament]] o zvýšení své renty, což mu otec zamítl.
Princ Frederik Ludvík, v mládí známý marnotratník a sukničkář, se v manželství usadil. Oženil se [[17. duben|17. dubna]] roku [[1736]] v Královské kapli [[St James's Palace]]; jeho manželkou se stala princezna [[Augusta Sasko-Gothajská|Augustą]] ([[30. listopad|30. listopadu]] [[1719]] [[8. únor|8. února]] [[1772]]), dcera vévody [[Sachsen-Gotha-Altenburg]] a[[Magdalena Augusta Anhalt-Zerbst|Magdaleny Augusty]], dcery vévody [[Karel Anhalt-Zerbst|Karla von Anhalt-Zerbst]]. Když se oženil, požádal [[parlament]] o zvýšení své renty, což mu otec zamítl.


Třebaže mu manželku vybrala matka, s níž se nesnášel, manželství se zdálo šťastným. Vzešlo z něj devět potomků, pět synů a čtyři dcery. Když měla Augusta v roce 1736 porodit, odvezl ji Frederik potají ze St James's Palace do [[Hampton Court Palace|Hampton Courtu]], aby si byl jist, že jeho nenáviděná matka nebude porodu přítomna.
Třebaže mu manželku vybrala matka, s níž se nesnášel, manželství se zdálo šťastným. Vzešlo z něj devět potomků, pět synů a čtyři dcery. Když měla Augusta v roce 1736 porodit, odvezl ji Frederik potají ze St James's Palace do [[Hampton Court Palace|Hampton Courtu]], aby si byl jist, že jeho nenáviděná matka nebude porodu přítomna.
Řádek 23: Řádek 25:
Podobné šarvátky Frederika s rodiči pokračovaly i po narození první Frederikovy dcery a v době po Karolinině smrti došlo k jeho úplnému odcizení s otcem.
Podobné šarvátky Frederika s rodiči pokračovaly i po narození první Frederikovy dcery a v době po Karolinině smrti došlo k jeho úplnému odcizení s otcem.


* [[Augusta Frederika Hannoverská|Augusta Frederika]] ([[31. červenec|31. července]] [[1737]] - [[23. březen|23. března]] [[1813]]), manželka [[Karel Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský|Karla Viléma]], vévody brunšvického;
* [[Augusta Frederika Hannoverská|Augusta Frederika]] ([[31. červenec|31. července]] [[1737]] [[23. březen|23. března]] [[1813]]), manželka [[Karel Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský|Karla Viléma]], vévody brunšvického
* [[Jiří III.|Jiří]] ([[4. červen|4. června]] [[1738]] - [[29. leden|29. ledna]] [[1820]]), [[seznam britských panovníků|král Velké Británie]] a [[Hannoverské království|Hannoveru]];
* [[Jiří III.|Jiří]] ([[4. červen|4. června]] [[1738]] [[29. leden|29. ledna]] [[1820]]), [[seznam britských panovníků|král Velké Británie]] a [[Hannoverské království|Hannoveru]]
* [[Eduard August Hannoverský (1739)|Eduard August]] ([[25. březen|25. března]] [[1739]] - [[17. září]] [[1767]]), vévoda z Yorku a Albany;
* [[Eduard August Hannoverský (1739)|Eduard August]] ([[25. březen|25. března]] [[1739]] [[17. září]] [[1767]]), vévoda z Yorku a Albany;
* [[Alžběta Karolina Hannoverská|Alžběta Karolina]] ([[30. prosinec|30. prosince]] [[1740]] - [[4. září]] [[1759]]);
* [[Alžběta Karolina Hannoverská|Alžběta Karolina]] ([[30. prosinec|30. prosince]] [[1740]] [[4. září]] [[1759]])
* [[Vilém Jindřich Hannoverský|Vilém Jindřich]] ([[14. listopad|14. listopadu]] [[1743]] - [[25. srpen|25. srpna]] [[1805]]), vévoda z Gloucesteru a Edinburghu;
* [[Vilém Jindřich Hannoverský|Vilém Jindřich]] ([[14. listopad|14. listopadu]] [[1743]] [[25. srpen|25. srpna]] [[1805]]), vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
* [[Jindřich Frederik Hannoverský|Jindřich Frederik]] ([[7. listopad|7. listopadu]] [[1745]] - [[18. září]] [[1790]]), vévoda z Cumberlandu a Strathearnu;
* [[Jindřich Frederik Hannoverský|Jindřich Frederik]] ([[7. listopad|7. listopadu]] [[1745]] [[18. září]] [[1790]]), vévoda z Cumberlandu a Strathearnu
* [[Luisa Anna Hannoverská|Luisa Anna]] ([[19. březen|19. března]] [[1749]] - [[13. březen|13. března]] [[1768]]);
* [[Luisa Anna Hannoverská|Luisa Anna]] ([[19. březen|19. března]] [[1749]] [[13. březen|13. března]] [[1768]])
* [[Frederik Vilém Hannoverský|Frederik Vilém]] ([[13. květen|13. května]] [[1750]] - [[29. prosinec|29. prosince]] [[1765]]);
* [[Frederik Vilém Hannoverský|Frederik Vilém]] ([[13. květen|13. května]] [[1750]] [[29. prosinec|29. prosince]] [[1765]])
* [[Karolina Matylda Hannoverská|Karolina Matylda]] ([[11. červenec|11. července]] [[1751]] - [[10. květen|10. května]] [[1775]]), manželka [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Kristián VII. Dánský|Kristiána VII.]];
* [[Karolina Matylda Hannoverská|Karolina Matylda]] ([[11. červenec|11. července]] [[1751]] [[10. květen|10. května]] [[1775]]), manželka [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Kristián VII. Dánský|Kristiána VII.]]

Kromě těchto legitimních potomků měl i tři děti [[levoboček|z levého boku]]:

s Annou de Vane (1705 - 1736), [[dvorní dáma|dvorní dámou]] královny Karoliny:
* Cornwall Fitzfrederick (4. 6. 1732 - 3. 2. 1736):
* Amelie Fitzfrederick (21. 4. 1733 - 22. 4. 1733).


Kromě těchto legitimních potomků měl i tři [[levoboček|levobočky]]:
s Margaretou, hraběnkou de Marsac:
* s Annou de Vane (1705 1736), [[dvorní dáma|dvorní dámou]] královny Karoliny:
* Karel de Marsac (1736 - ?).
** Cornwall Fitzfrederick (4. 6. 1732 3. 2. 1736)
** Amelie Fitzfrederick (21. 4. 1733 22. 4. 1733)
* s Margaretou, hraběnkou de Marsac:
** Karel de Marsac (1736 ?)


=== Smrt, odkaz ===
=== Smrt, odkaz ===

Verze z 27. 12. 2011, 23:15

Frederik Ludvík Hannoverský, princ z Walesu

Frederik Ludvík Hannoverský (1. února 1707, Hannover31. března 1751, Leicester House, Londýn) byl princ z Walesu, následník trůnu Velké Británie, nejstarší syn britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, dcery Jana Fridricha, markraběte Brandenburg-Ansbach.

Biografie

Původ, mládí

Frederik Ludvík Hannoverský se narodil jako nejstarší dítě pozdějšího britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, dcery Jana Fridricha, markraběte Brandenburg-Ansbach. Dětství strávil v Hannoveru. V roce 1714 usedl jeho děd, Jiří Ludvík Hannoverský, na trůn Velké Británie a odjel ze země. Spolu s ním odjeli i Frederikovi rodiče, neboť jeho otec se stal korunním princem, následníkem trůnu. Frederik tak vyrůstal vzdálen rodičů i mladších sourozenců, z nichž polovina se narodila již ve Velké Británii. Rodiče se na něj přijeli podívat až v roce 1720, když byl již dospělý a získal mnoho špatných vlastností.

Často reprezentoval zemi i dynastii při různých příležitostech. 26. července roku 1726 mu JIří II. udělil britské pairovské tituly: vévoda z Edinburghu, markýz Isle of Ely, hrabě Eltham, vikomt Launceston a baron Snowdon. Po dědově smrti v roce 1727 a potažmo nástupu svého otce na trůn se stal Frederik následníkem britského trůnu. V roce 1728 přibyl poprvé do Velké Británie. 8. ledna roku 1729 získal oficiální jmenování princem z Walesu.

Vztahy s rodiči

Frederikovy vztahy s rodiči byly velmi bouřlivé a třenice především matkou setrvalé a projevovaly se různými způsoby. Princ waleský se stavěl do opozice k politice svého otce, podobně jako to činil on vůči svému otci Jiřímu I. Leicester House, londýnské sídlo následníka trůnu, se rychle stal místem setkávání opozičních politiků. Toto synovo chování se králi Jiřímu pramálo líbilo a po nějakém čase zvažoval vyslání Frederika do kolonií. Konflikt v rodině narůstal po celá 30. léta. Rodiče svého prvorozeného zavrhovali a favorizovali jeho mladšího bratra Viléma Augusta, vévodu z Cumberlandu; král dokonce zvažoval možnost zbavit Frederika Ludvíka následnictví trůnu. Když v roce 1737 královna Karolina umírala, Frederik odmítl se s matkou rozloučit. Nedlouho poté byl vzdálen dvora; od té doby žil na venkově, v Clivedenu v hrabství Buckinghamshire na jihovýchodě Anglie.

Milovník umění

Frederik byl velkým milovníkem umění a jeho sběratelem. Shromáždil velkou kolekci franzouzských, italských, holandských, španělských a vlámských obrazů, mimo jiné díla Van Dycka, Rubense i Breughela. Skupoval i miniatury a kresby. Pod jeho patronátem vznikla jedna z nejpopulárnějších britských písní, Rule, Britannia!, provedená poprvé 1. srpna roku 1740 v Clivedenu, venkovské rezidenci prince z Walesu, jako součást masky (divadelní hry) Alfred, jež byla uvedena u příležitosti nástupu jeho otce Jiřího II., na trůn a třetích narozenin jeho dcery princezny Augusty. Miloval hudbu a sám hrál velmi dobře na violoncello. Podporoval Operu v Lincoln's Inn Fields jako soupeře královské Händlovy opery v Drury Lane, V roce 1731 koupil pozemky u Kew, kde položil základy veřejné Královské botanické zahrady. Princ byl rovněž zaníceným hráčem kriketu.

Manželství, potomci

Princ z Walesu Frederik Ludvík a jeho manželka Augusta se svými dětmi (Van Loo, 1739)

Princ Frederik Ludvík, v mládí známý marnotratník a sukničkář, se v manželství usadil. Oženil se 17. dubna roku 1736 v Královské kapli St James's Palace; jeho manželkou se stala princezna Augustą (30. listopadu 17198. února 1772), dcera vévody Sachsen-Gotha-Altenburg aMagdaleny Augusty, dcery vévody Karla von Anhalt-Zerbst. Když se oženil, požádal parlament o zvýšení své renty, což mu otec zamítl.

Třebaže mu manželku vybrala matka, s níž se nesnášel, manželství se zdálo šťastným. Vzešlo z něj devět potomků, pět synů a čtyři dcery. Když měla Augusta v roce 1736 porodit, odvezl ji Frederik potají ze St James's Palace do Hampton Courtu, aby si byl jist, že jeho nenáviděná matka nebude porodu přítomna.

Podobné šarvátky Frederika s rodiči pokračovaly i po narození první Frederikovy dcery a v době po Karolinině smrti došlo k jeho úplnému odcizení s otcem.

Kromě těchto legitimních potomků měl i tři levobočky:

  • s Annou de Vane (1705 – 1736), dvorní dámou královny Karoliny:
    • Cornwall Fitzfrederick (4. 6. 1732 – 3. 2. 1736)
    • Amelie Fitzfrederick (21. 4. 1733 – 22. 4. 1733)
  • s Margaretou, hraběnkou de Marsac:
    • Karel de Marsac (1736 – ?)

Smrt, odkaz

Frederik nikdy nevstoupil na trůn Velké Británie. Zemřel nečekaně jako čtyřiačtyřicetiletý posledního březnového dne roku 1751, devět let před smrtí svého otce Jiřího II., jehož byl následníkem. Jako příčina se někdy uvádí se zápal plic, jindy že zemřel v důsledku zranění po úderu kriketovou pálkou; avšak skutečná příčina jeho smrti měl být absces v plicích v místech, kam ho týden před tím uhodil kriketový míček.

Pochován byl ve westminsterském opatství. Jeho politické ambice se v důsledku jeho předčasné smrti nenaplnily. Titul prince z Walesu po něm zdědil jeho syn nejstarší syn Jiří, který v roce 1760 nastoupil na britský trůn jako král Jiří III.

Na počest prince Frederika byla nazvána města Fredericksburg ve Virginii a Prince Frederick v Marylandu v USA.

Bibliografie

  • Michael De-la-Noy, The King Who Never Was: The Story of Frederick, Prince of Wales, Chester Springs, PA: Peter Owen, Londýn 1996;
  • John Walters, The Royal Griffin: Frederick, Prince of Wales, 1707-51 Jarrolds, Londýn 1972;

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik Ludvík Hannoverský na Wikimedia Commons