Víceleté gymnázium: Porovnání verzí
Verze 7386891 uživatele 93.153.73.20 (diskuse) zrušena -- to je hodně kontroverzní tvrzení na tak prominentní umístění -- dodáte prosím zdroje? |
m Česká republika->Česko |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Víceleté gymnázium''' je druh [[gymnázium|gymnázia]], na které je možné nastoupit už v průběhu [[základní škola|základní školy]]. V [[ |
'''Víceleté gymnázium''' je druh [[gymnázium|gymnázia]], na které je možné nastoupit už v průběhu [[základní škola|základní školy]]. V [[Česko|Česku]] byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější [[student]]y, u kterých se předpokládá budoucí [[vysokoškolské studium]]. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]], jako je [[fyzika]] nebo [[matematika]]) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia. |
||
Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci [[Základní škola|základní školy]]. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení: |
Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci [[Základní škola|základní školy]]. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení: |
Verze z 24. 12. 2011, 21:13
Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy. V Česku byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.
Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:
Osmiletá gymnázia
- prima - 6. třída základní školy
- sekunda (Secunda)- 7. třída základní školy
- tercie - 8. třída základní školy
- kvarta (Quarta)- 9. třída základní školy
- kvinta (Quinta)- 1. ročník střední školy
- sexta - 2. ročník střední školy
- septima - 3. ročník střední školy
- oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy
Šestiletá gymnázia
- prima - 8. třída základní školy
- sekunda (Secunda)- 9. třída základní školy
- tercie - 1. ročník střední školy
- kvarta (Quarta)- 2. ročník střední školy
- kvinta (Quinta)- 3. ročník střední školy
- sexta - 4. ročník střední školy
Kontroverze
Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. Někdejší ministr školství Eduard Zeman se neúspěšně snažil o jejich zrušení.[1]
Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy zavedený též za vlády sociální demokracie přispěl k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé.
Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.[2]
Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:[3]
- Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
- Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
- V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“