Fraatés III.: Porovnání verzí
m dobrný doplněk |
hrubé dokončení článku |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
Na trůn nastoupil po Sinatrukově smrti a od počátku musel se znepokojením sledovat, jak [[Starověký Řím|Římané]] postupují proti sousední [[Dějiny Arménie|Arménii]], v jejímž čele stál jeden z nejvýznamnějších králů, Tigranés Veliký. Jeho snahou bylo vystupovat spíše umírněně. Nabídku Arménů na spojenectví odmítl, stejně jako nabídku [[Pontus|pontského]] [[král]]e [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridata VI.]] a posléze i ultimativní žádost samotných Římanů vedených vojevůdcem [[Lucullus|Lucullem]].<ref>[[Cassius Dio]], 36, 3, 2nn.</ref> Do poměrů na západě zasáhl až v roce [[65 př. n. l.]], kdy ve prospěch Tigranova syna krátce intervenoval v Arménii, aniž měla jeho akce větší efekt. |
Na trůn nastoupil po Sinatrukově smrti a od počátku musel se znepokojením sledovat, jak [[Starověký Řím|Římané]] postupují proti sousední [[Dějiny Arménie|Arménii]], v jejímž čele stál jeden z nejvýznamnějších králů, Tigranés Veliký. Jeho snahou bylo vystupovat spíše umírněně. Nabídku Arménů na spojenectví odmítl, stejně jako nabídku [[Pontus|pontského]] [[král]]e [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridata VI.]] a posléze i ultimativní žádost samotných Římanů vedených vojevůdcem [[Lucullus|Lucullem]].<ref>[[Cassius Dio]], 36, 3, 2nn.</ref> Do poměrů na západě zasáhl až v roce [[65 př. n. l.]], kdy ve prospěch Tigranova syna krátce intervenoval v Arménii, aniž měla jeho akce větší efekt. |
||
S novým římským místodržitelem v [[Malá Asie|Malé Asii]] [[Pompeius|Gnaeem Pompeiem]] udržoval navenek korektní vztahy, přestože zde byl problém provincie [[Gordyéné]] v dnešním [[Kurdistán]]u, kterou Parthové s tichým souhlasem Římanů obsadili, aby z ní byli nakonec vypuzeni. V roce [[64 př. n. l.]] došlo pod římskou patronací k uzavření dohody, která potvrdila [[status quo]] – Parthům v ní byla definitivně přiřknuta oblast [[Adiabéné]] na severu [[Mezopotámie]], Gordyéné však připadla Arménům. Fraatés vládl pak ještě zhruba šest let a nakonec byl zabit při spiknutí, v němž hlavní úlohu sehráli jeho synové Mithradatés a Oródés. |
|||
{{pahýl - panovník}} |
|||
== Poznámky == |
== Poznámky == |
||
<references /> |
<references /> |
||
== Literatura == |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Klíma | jméno = Otakar | titul = Sláva a pád starého Íránu | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 252 | isbn = | jazyk = česky}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Schippmann | jméno = Klaus | titul = Grundzüge der parthischen Geschichte | vydavatel = Wissenschaftliche Buchgesellschaft | místo = Darmstadt | rok = 1980 | počet stran = ix, 132 | isbn =3-534-07064-X | jazyk = německy}} |
|||
== Související články == |
|||
* [[Chronologie starověkých íránských dějin]] |
|||
* [[Římsko-perské války]] |
|||
{{Parthský král|funkce=Parthský král|pred=[[Sinatrukés]]|po=[[Mithradatés III.]] a [[Oródés II.]]|kdy=[[71 př. n. l.|71]]/[[70 př. n. l.|70]]–[[58 př. n. l.|58]]/[[57 př. n. l.|57 př. n. l.]]}} |
|||
[[Kategorie:Parthové]] |
[[Kategorie:Parthové]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1. století př. n. l.]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1. století př. n. l.]] |
||
Verze z 23. 12. 2011, 16:38
Fraatés III. (parthsky Frahát, řecky Φραατης) byl parthský velkokrál z dynastie Arsakovců vládnoucí v letech 71/70–58/57 př. n. l. Byl synem krále Sinatruka, jehož vazby k předchozím králům jsou nejasné, a otcem pozdějších panovníků Mithradata III. a Oróda II. Z klínopisných textů je známa jeho sestra a manželka Peruztana.[1]
Vláda
Na trůn nastoupil po Sinatrukově smrti a od počátku musel se znepokojením sledovat, jak Římané postupují proti sousední Arménii, v jejímž čele stál jeden z nejvýznamnějších králů, Tigranés Veliký. Jeho snahou bylo vystupovat spíše umírněně. Nabídku Arménů na spojenectví odmítl, stejně jako nabídku pontského krále Mithridata VI. a posléze i ultimativní žádost samotných Římanů vedených vojevůdcem Lucullem.[2] Do poměrů na západě zasáhl až v roce 65 př. n. l., kdy ve prospěch Tigranova syna krátce intervenoval v Arménii, aniž měla jeho akce větší efekt.
S novým římským místodržitelem v Malé Asii Gnaeem Pompeiem udržoval navenek korektní vztahy, přestože zde byl problém provincie Gordyéné v dnešním Kurdistánu, kterou Parthové s tichým souhlasem Římanů obsadili, aby z ní byli nakonec vypuzeni. V roce 64 př. n. l. došlo pod římskou patronací k uzavření dohody, která potvrdila status quo – Parthům v ní byla definitivně přiřknuta oblast Adiabéné na severu Mezopotámie, Gordyéné však připadla Arménům. Fraatés vládl pak ještě zhruba šest let a nakonec byl zabit při spiknutí, v němž hlavní úlohu sehráli jeho synové Mithradatés a Oródés.
Poznámky
- ↑ MCEWAN, Gilbert J. P. A Parthian Campaign against Elymais in 77 B.C. Iran. 1986, roč. 24, s. 93.
- ↑ Cassius Dio, 36, 3, 2nn.
Literatura
- KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s.
- SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy)
