Siloměr: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
[[Soubor:Silomer_100kN.jpg|thumb|Elektrický siloměr k měření tlakové síly, rozsah do 100 kN]] |
[[Soubor:Silomer_100kN.jpg|thumb|Elektrický siloměr k měření tlakové síly, rozsah do 100 kN]] |
||
'''Siloměr''' (řec. ''dynamometr'') je přístroj k měření velikosti [[síla|síly]] nebo [[Kroutící moment|kroutícího momentu]]. Měřítkem velikosti síly je stupeň [[deformace]] pružné části siloměru, například [[pružina|pružiny]]. Tvar a tuhost pružné části siloměru je volen s ohledem na měřicí rozsah siloměru a na způsob odečítání hodnoty deformace. |
'''Siloměr''' (řec. ''dynamometr'') je přístroj k měření velikosti [[síla|síly]] nebo [[Kroutící moment|kroutícího momentu]]. Měřítkem velikosti síly je stupeň [[deformace]] pružné části siloměru, například [[pružina|pružiny]]. Tvar a tuhost pružné části siloměru je volen s ohledem na měřicí rozsah siloměru a na způsob odečítání hodnoty deformace. |
||
CELA FYZIKA SMRDI |
|||
Měřená síla se odečítá buď opticky na stupnici nebo prostřednictvím elektrického měření. Nejobvyklejší elektrický siloměr je tenzometrický, využívající vhodně tvarovanou pružnou část polepenou [[tenzometr]]y nebo s tenzometry napařenými <ref>{{Citace monografie |
Měřená síla se odečítá buď opticky na stupnici nebo prostřednictvím elektrického měření. Nejobvyklejší elektrický siloměr je tenzometrický, využívající vhodně tvarovanou pružnou část polepenou [[tenzometr]]y nebo s tenzometry napařenými <ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Hoffmann |
| příjmení = Hoffmann |
||
Verze z 30. 11. 2011, 17:49
Siloměr (řec. dynamometr) je přístroj k měření velikosti síly nebo kroutícího momentu. Měřítkem velikosti síly je stupeň deformace pružné části siloměru, například pružiny. Tvar a tuhost pružné části siloměru je volen s ohledem na měřicí rozsah siloměru a na způsob odečítání hodnoty deformace.
Měřená síla se odečítá buď opticky na stupnici nebo prostřednictvím elektrického měření. Nejobvyklejší elektrický siloměr je tenzometrický, využívající vhodně tvarovanou pružnou část polepenou tenzometry nebo s tenzometry napařenými [1] . V soustavě SI je jednotkou síly newton (N). Pro řadu technických měření je přiměřenější udávat výsledek v násobku kilonewton (1 kN zhruba odpovídá tíze břemene o hmotnosti 100 kg).
Princip: Podle Hookova zákona čím větší síla, tím větší deformace a tím větší také výchylka na stupnici siloměru.
Měřené síly: tíhová, tahové, tlakové, vztlaková, třecí, odporová, dostředivá, odstředivá, torzní (vyvolávající kroucení tělesa podle podélné osy)…
Mincíř
Mechanický siloměr se stupnicí cejchovanou v jednotkách hmotnosti slouží jako váhy v případech, kdy nevadí jeho menší přesnost. Pro tyto účely se mincíře používají již dlouhou dobu, jsou robustní, snadno přenosné a nevyžadují závaží. Slouží pro hrubá obchodní měření a umožňuje zjišťování hmotnosti v rozsahu od kg do několika tun (jeřábové váhy). Obdobou mincíře jsou moderní tenzometrické váhy, u kterých již nelze hovořit o snížené přesnosti.
Druhy siloměrů
Siloměry lze rozdělit podle:
- Technického provedení:
- mechanické
- elektrické, dnes obvykle s digitální indikací
- Provedení pružné části siloměru:
- krabicový, v němž se měření síly převádí na měření tlaku v kapalině
- kroužkový
- pružinový
- torzní
- smyčkový
- Podle směru a účinku působící síly:
- tahové
- tlakové
- tahotlakové
- zkrutné
- Podle použití:
- demonstrační
- laboratorní
- obchodní
- průmyslové
Odkazy
Reference
- ↑ HOFFMANN, Karl. Eine Einführung in die Technik des Messens mit Dehnungsmeßstreifen. Darmstadt: Hottinger Baldwin Messtechnik GmbH, 1987. 223 s. S. 9.
Související články
Informace o elektrických siloměrech v anglické verzi Wikipedie přináší článek en:Load cell