Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Zlatohorska vrchovina CZ I4C-6.png|náhled|Poloha české části Zlatohorské vrchoviny na mapě státu]] |
[[Soubor:Zlatohorska vrchovina CZ I4C-6.png|náhled|Poloha české části Zlatohorské vrchoviny na mapě státu]] |
||
[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled|Poloha polské části Zlatohorské vrchoviny na mapě státu]] |
[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled|Poloha polské části Zlatohorské vrchoviny na mapě státu]] |
||
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[ |
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česku]] a v [[Polsko|Polsku]], které patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]]. |
||
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s [[Rychlebské hory|Rychlebskými horami]], na severozápadě se [[Žulovská pahorkatina|Žulovskou pahorkatinou]], na severu s [[Vidnavská nížina|Vidnavskou nížinou]]m, na východě s [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a konečně na jihu s [[Nízký Jeseník|Nízkým Jeseníkem]] a na jihozápadě s [[Hrubý Jeseník|Hrubým Jeseníkem]]. |
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s [[Rychlebské hory|Rychlebskými horami]], na severozápadě se [[Žulovská pahorkatina|Žulovskou pahorkatinou]], na severu s [[Vidnavská nížina|Vidnavskou nížinou]]m, na východě s [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a konečně na jihu s [[Nízký Jeseník|Nízkým Jeseníkem]] a na jihozápadě s [[Hrubý Jeseník|Hrubým Jeseníkem]]. |
Verze z 29. 11. 2011, 18:10
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinoum, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské Vrchoviny částečně do Moravskoslezkého kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m., současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons