Pavel Stránský ze Záp: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 22. 11. 2011, 22:24

Pavel Stránský ze Stránky u Zap (asi leden 1583 Zápy – únor 1657 Toruň) byl český exulantský spisovatel.

Životopis

Studoval v Praze na artistické fakultě Karlovy univerzity, kde se roku 1607 stal bakalářem a roku 1608 mistrem svobodných umění. Od roku 1609 působil jako děkan v Litoměřicích. Brzy nato (1610) se oženil s majetnou vdovou Kateřinou Zlatohlávkovou a stal se městským písařem v Litoměřicích.

Roku 1614 se stal konšelem v Litoměřicích. Roku 1618 se účastnil protestantského sněmu v Broumově.

Povstání českých stavů se neúčastnil, proto mohl vykonávat funkci konšela i v letech 1620–1625. Po vydání generálního pardonu byl odsouzen ke ztrátě čtyř šestin majetku a poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z Čech (1627). Odešel s celou svojí rodinou, následován dalšími litoměřickými měšťany. Měsíc po jejich odchodu údajně zbylo v Litoměřicích 165 prázdných domů. Marně se pak snažil vymoci zpět zbytky svého litoměřického majetku.

Žil v Perně, odkud byl roku 1631 luteránským knězem vypovězen. Poté žil v Drážďanech, Lipsku, až se usadil v polské Toruni (patrně okolo roku 1635), kde se stal profesorem (1647) a později i vizitátorem tamního gymnázia.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Stránský ze Záp

Respublica Bojema - O státě českém (1634), latinský spis, psaný encyklopedickým způsobem. Podal zde celkový výklad o českém království před rokem 1620. Kniha je určena k obraně protestantů. V Čechách vyšlo dílo nejprve německy teprve v roce 1792, česky dokonce až v roce 1893. Některé jeho myšlenky i dnes znějí současně: „Čech po většině s obdivem následuje všecko cizí, kdežto, co doma ve vlasti vzniká, posuzuje povýšeně a pohrdlivě.“
Okřik (Proti hostinským, v Čechách se do kostelů tlačícím jazykům na nedbalého Čecha učiněný okřik, jež léta Páně 1618 sepsal přirozeného jazyka svého milovný Čech Sanctius LaMprus) - spis na obranu českého jazyka. Dílo podepsal pseudonymem vzniklým záměnou pořadí písmen latinské verze svého jména M. Paulus Strancius). Vydáno také v Praze roku 1953 pod názvem Český stát - Okřik

Zajímavost

Jméno Pavla Stránského bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Literatura

Ernest Denis, Čechy po Bílé hoře, I, 4, Praha 1931

Související články

Externí odkazy

Pavel Stránský ze Záp - na stránkách obce Zápy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Pavel Stransky.png|thumb|Pavel Stránský (reprodukce z r. 1890 dle staré rytiny)]]
-'''Pavel Stránský ze Stránky u Zap''' (asi leden [[1583]] [[Zápy]] - únor [[1657]] [[Toruň]]) byl český exulantský spisovatel.
+'''Pavel Stránský ze Stránky u Zap''' (asi leden [[1583]] [[Zápy]] – únor [[1657]] [[Toruň]]) byl český exulantský spisovatel.
 == Životopis ==
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Roku [[1614]] se stal konšelem v Litoměřicích. Roku [[1618]] se účastnil protestantského sněmu v [[Broumov]]ě.
-Povstání českých stavů se neúčastnil, proto mohl vykonávat funkci konšela i v letech [[1620]] - [[1625]]. Po vydání [[generální pardon|generálního pardonu]] byl odsouzen ke ztrátě čtyř šestin majetku a poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z [[Česko|Čech]] ([[1627]]). Odešel s celou svojí rodinou, následován dalšími litoměřickými měšťany. Měsíc po jejich odchodu údajně zbylo v Litoměřicích 165 prázdných domů. Marně se pak snažil vymoci zpět zbytky svého litoměřického majetku.
+Povstání českých stavů se neúčastnil, proto mohl vykonávat funkci konšela i v letech [[1620]]–[[1625]]. Po vydání [[generální pardon|generálního pardonu]] byl odsouzen ke ztrátě čtyř šestin majetku a poté, co odmítl přestoupit na katolickou víru, byl vypovězen z [[Česko|Čech]] ([[1627]]). Odešel s celou svojí rodinou, následován dalšími litoměřickými měšťany. Měsíc po jejich odchodu údajně zbylo v Litoměřicích 165 prázdných domů. Marně se pak snažil vymoci zpět zbytky svého litoměřického majetku.
 Žil v Perně, odkud byl roku [[1631]] luteránským knězem vypovězen. Poté žil v [[Drážďany|Drážďanech]], [[Lipsko|Lipsku]], až se usadil v [[Polsko|polské]] [[Toruň|Toruni]] (patrně okolo roku [[1635]]), kde se stal profesorem ([[1647]]) a později i vizitátorem tamního gymnázia.